pondělí 21. července 2014

Čistím Augiášův chlív


Plán byl jednoduchý. Letos musím o dovolené zvládnout vyprat a vyčesat když ne všechno, tak alespoň většinu nakřečkovaných zásob. Doma to už po různých místech, kam odkládám, vypadá doslova jak v chlévě. A tak peru a češu. Mám pocit, že na straně "chléva" neubývá. Na druhé straně, ale přece jen přibývá.

sobota 19. července 2014

Angora na zkoušku

zkušební vzorek

 První klubíčko ze směsy angora - merino je upředeno. Předla jsem prozatím jen na vřetánku. Angora v česanci byla i nadále jako živá, takže jsem si nakonec brala do ruky jen malé chomáčky, které se daly zvládnout. Merino v česanci nebylo skoro poznat. Stejně králičí chlupy poletovaly po okolí.

středa 16. července 2014

Borůvková


Nevydržela jsem a přeskočila všechny plánované aktivity, abych se pustila do spředení merina obarveného borůvkami. Dala jsem si práci a obarvené rouno jsem vytřídila. Lepší část jsem učesala švihacím kartáčkem a tu tady můžete vidět v košíku. Horší část šla do česačky, tu ukážu jindy.


Bylo toho docela málo, přidala jsem tedy ještě merino neobarvené a myslím, že jsem udělala dobře. Bílá barvy pěkně podtrhuje.

úterý 15. července 2014

Borůvky s třezalkou


Nebojte se, není to nějaký potřeštěný recept na divnou pochoutku. Pouze jediné barvení, na které jsem se poslední dobou zmohla. Nějak nestíhám. Střídavě peru a češu vlnu a k ničemu jinému se pomalu nedostanu. Louku za lesem, zásobárnu barvících rostlin, mi v honbě za dotacemi posekli letos ještě dříve, než stačily rostliny vykvést. Musím se tedy spokojit s neposečenými pruhy podél cest a to je samý plevel. Oblíbené třezalkové barvení bylo tedy letos hodně odbyto.  A podle toho také vypadá výsledek :-(
V mrazáku bylo třeba uklidit, všechno staré muselo uvolnit místo novému,a tak bylo také nějaké borůvkové barvení. Opět výsledek odpovídá vynaloženému času. Žádná sláva.

úterý 8. července 2014

Angoráčci a jejich vlna


Bělounké Evelíniny dětičky už vylezly z hnízda a koukají na svět očima jako červené korálky.  Bázlivost je pryč. Chystám se je totálně rozmazlit. Má to svůj důvod. Je totiž třeba je několikrát do roka ostříhat. Evelína s Pedrem jsou sice natolik krotcí, že je stříhám položené na klíně, ale poloha na zádech se jim totálně nelíbí. Pěkně mě přitom vždycky seškrábou. Třeba se mi povede tyhle tři prťoly zvyknout na ledacos.

Kdysi jsem angorské králíky chovala ve větším množství a jejich krásnou vlnu pak posílala do výkupu. Většinou jsem ji měnila za přadýnka spředené angorské příze. Ta však nikdy nebyla čistě angorská. Několik málo procent tvořila vlna ovčí.  Brala jsem to trochu jako ošizení, ale teď už možná chápu, proč to tak bylo.