neděle 21. května 2017

Čas barev


Zahrada se konečně probudila a nyní mi nabízí odměnu za namáhavou práci. Jsou to nejen krásné barvy v podobě květů a různých odstínů zelené, ale také první rostlinné materiály pro barvící lázně. Květen jich nabízí tolik, že je ani nestíhám všechny využít. Moje vášeň pro bavení z prvních let trochu opadla, čas mi vyplňují i jiné rukodělné práce kolem vlny, a tak si vybírám osvědčené postupy i materiály a jen sem tam si vyzkouším něco nového nebo obměním technologii.



úterý 9. května 2017

Zahrada


Duben až květen se nese v duchu zahradních prací. Někdo by řekl otročiny, protože tak to ve skutečnosti je. Jestli chci mít nějaký užitek, ať už estetický nebo praktický, musím stihnout během krátké doby vyhrabat, vyčistit, prořezat, ostříhat, vyplít, nakypřit, dodat živiny v podobě mnoha koleček kompostu, přeházet hromadu dosud nezetlelého kompostu, zasít, přepíchat, protrhat, přesadit... Do toho si přijdou internetové i kamenné obchody s čerstvou nabídkou rostlin všeho druhu, takže já, sysel zahradní, opět neodolám, nakupuji a následně pobíhám s květináči po zahradě a vymýšlím možná i nemožná uspořádání, přirýpávám další záhony, o kterých už dopředu vím, že nebudu stíhat jejich pletí :-(

úterý 18. dubna 2017

Ptačí vlnění


Další z mých ptačích projektů pomalu spěje k dokončení. Ještě pár stovek smyček kolem dokola a bude hotovo. Nejsem stále rozhodnutá, jestli to bude obraz nebo polštář. Polštář je určitě smysluplnější využití, ale tentokrát by mi asi bylo líto, kdyby sloužil k povalování. Podotýkám, že mi foťák opět "zbaštil" všechnu zelenou.

A ta tráva byla zelená a listí na stromě bylo také zelené a to slunce v pozadí zářivě žluté...


Pro náhodné čtenáře - toto je technika rug hooking, jinak řečeno protahuji vlněné smyčky podkladem. Příze je ručně spředená, barvená přírodními barvivy z mé zahrady a z okolí. Modrá je indigo, fialové odstíny jsou z bezinek a aronie, zelené a žluté z různých listů a květů, červenou obarvila houba podobně jako béžové.


neděle 16. dubna 2017

Vlněné Velikonoce


Šestinásobná nadílka jehňátek z minulého týdne předurčila o čem budou letošní sváteční dny. Žádná zahálka. Stádo i pastviny se musí dát do gala, než se sem jaro přiřítí v plné rychlosti. A tak se stříhala vlna, dělala ovčí manikůra, prováděla prevence proti cizopasníkům, kterých letos bude zřejmě víc než je zdrávo.

V mezičase jsem se snažila zkulturnit i okrasnou zahradu, než mi zase úplně zaroste.
Také jsme vypravili do světa první kozlíky, a tak byla zahájena sezóna kozího sýra a sladké syrovátky, na kterou jsem se už tak těšila. Ale tím pro mě vyvstala i povinnost dvakrát denně podojit. Může se mi tedy někdo divit, že na krášlení domova a malování vajíček už nemám náladu ani sílu?

neděle 2. dubna 2017

Ve větvích

double weaving - a small bag for my sister

Ve větvích to žije. S prvními jarními dny otvíráme na noc okno ložnice. Nemůžu si nechat ujít ten nejkrásnější ranní budíček. Nad něj prostě není. V zahradě kolem domu i v sousedním lese to bublá, klokotá, pohvizduje, krákorá, houká, piští, trylkuje, čiřiká, čimčará a já už ani neumím líp popsat veškeré zvuky, kterými se rozeznívá každodenní svítání. Nejraději mám kosa. Ta jeho roztomilá písnička vede nade všemi. Má své oblíbené místo na střeše domu a tam řve z plných plic. Z protější napůl suché borovice mu odpovídá špaček. Je to jeho pozorovatelna. Schovaný před zraky lidí zpívá o tom, že až se v zahradách začnou červenat bobule, je to to nejlepší místo pro dávání znamení ostatním - Čistý vzduch! Jdeme na to!