pátek 26. srpna 2016

Volně a lehce

jednonitka z vlny mladých beránků

Na ručních pracích je zábavné a vzrušující to, že pořád je co objevovat, co se učit a v čem se zdokonalovat. Na dost věcí si člověk přijde sám, ale nejvíc se posuneme, když se otevřeme i zkušenostem druhých. Snažím se o oboje. Přemýšlím nad vlastní prací, hledám nové cesty. A potom jako zvláštní náhodou mi ve stejný přichází naproti skrze blogy zkušenosti a dovednosti jiných lidí. Možná to náhody nejsou, možná si jen víc všímám jednoho tématu, ale já věřím, že co hledám, přijde mi naproti.

úterý 23. srpna 2016

Příliš málo prostoru


Narazila jsem na další limit mého stavu. Jsem někde za polovinou osnovy a začínám pozorovat, že práce na zbožovém válci nabývá až tak, že nejenže téměř zaplňuje vymezený prostor, ale také brání bidlenu v přirážení. Můj pracovní prostor se tak zužuje na nějakých deset cm.



Jsem nucená každou chvilku vstát a posunout osnovu i rozpínku. Čím dál tím více mě přepadá myšlenka na pořízení si dalšího stavu. Jen je jasné, že by to byla velká investice. Tak babo raď, který ze stavů by splnil moje očekávání? Opravdu nevím. Tak si zatím musím poradit provizorně a střádat penízky do kasičky.


pondělí 15. srpna 2016

Pedig a vlna?


Občas si upletu košík z pedigu. Těch malých už mám dost, potřebuji velké. Na proutí si ale rozhodně netroufám, tak jsem to u posledního většího košíku na klubíčka vyřešila silnějším pedigem a opletkem čtyřmi pruty.

neděle 14. srpna 2016

Z nedostatku času...



... letošní barvící sezónu hodně šidím. Mrzí mě to. Vídám kolem sebe spoustu materiálu k barevným pokusům, ale nedostanu se k tomu je založit. Nechávám tedy za sebe pracovat sluníčko. Ale ani slunečných dnů není tolik, kolik bych potřebovala. Přesto se něco povedlo.

pátek 5. srpna 2016

Ovčácké slavnosti v Borovanech


Už v neděli! Jezdím každoročně jako divák, protože pro lidi kolem ovcí, koz a vůbec kolem vlnění všeho druhu je na co koukat a tyhle věci můžu vidět znovu a znovu. A od loňska jedu také jako účastník. Vloni jsem měla tu čest být součástí týmu "Od ovečky k šále" a přispěla do zmíněné šály klubkem vřetánkového přediva. Letos se tam sejdeme celá vlněná parta - vlněnky z komunity Vlnění. Na vlněné párty se moc těším. A těším se i na diváky, protože kde jinde může člověk natrefit na podobně naladěné a smýšlející lidi?
A co tam bude k vidění? Samozřejmě ovečky a kozy chovatelů, kteří jsou ochotni je akci propůjčit. Práce s ovčáckými psy - to stojí každoročně za shlédnutí, jsou skvělí. Ostříhání ovečky profíkem, jeho rychlosti a obratnosti se nikdy nevyrovnám. Ostříhané rouno si pak přebírá parta přadlenek a jednoho přadláka a jedou. Do odpoledne je šála hotová. V prostoru zahrady jsou rozmístěné různé dílničky a stánky se zbožím, které samozřejmě souvisí s vlněním všeho druhu. a pak také stánky s ovčími a kozími dobrotami. Některé jsou tak dobré, že už si je za hodinu za dvě nekoupíte, budou vyprodané. Zboží na stáncích má samozřejmě jako všude různou úroveň kvality, ale v Borovanech se každoročně sejdou skvělí řemeslníci. Mou favoritkou je paní Dana Vařilová se svými tkaným oděvem a doplňky, všechno ruční práce od začátku do konce. Jsem zvědavá, koho uvidím letos.

Tak to je velice stručně shrnuto, jak může člověk strávit hezký den.

 Tak na shledanou v Borovanech :-)