čtvrtek 30. června 2011

Jak jsme stříhali ovečky

Dlouho plánovaný den D nastal. Hrdině jsme se připravovali na to, že zjara si naše dvě ovečky ostříháme sami. Zakoupili jsme ruční nůžky a já začala shánět informace, jak na to. Moc jsem jich nepohledala. Zdá se, že ruční stříhání nůžkami se stává ojedinělou exotikou. Z diskusí, které se mi podařilo najít, vyplývalo, že se takoví odvážlivci většinou do akce stříhání pustili jen jednou a víckrát ne. Jejich argumenty, jako je postříhání ovcí nebo hodiny trvání celé střiže, mě spíš odrazovaly a vyvolávaly velké pochybnosti. Přece jen, celá létá pižlám nůžkami jen malého teriéra, je to vůbec zkušenost?
Co je naplánované, nemá se odkládat. Přinejhorším bude jedna z ovcí pobíhat po pastvě opižlaná napůl, jako se to už mockrát povedlo naší fence Betyně. Ta má totiž tuhle proceduru moc nerada.

kazi jde první

Večer byly holky uzavřeny, aby nic nežraly, a druhý den po kafíčku se šlo na to. Kazi si určitě myslela, že jde nejmíň na porážku a zítra už z ní budou klobásy. Teta, zavřená v ovčárně, s ní vydatně a nahlas soucítila. Všechno se ale změnilo, když jsme Kazi posadili na starý koberec. Nevěřila bych, že to fakt tak dobře funguje. Seděla trpělivě jako..., no jako ovečka. Párkrát si zabečela, zamáchala nohama a pak už držela. Naše děti ji udržovaly v sedací poloze a já s manželem stříhala jako o závod.

sedací poloha-co se to dějeeee
stříhání speciálními núžkami
a je hotovo-hurá na pastvu

Když si člověk přijde na svůj způsob, jde to rychle. Měla jsem radost, jak se nám dařilo sestříhnout rouno pěkně vcelku. Chvílemi si Kazi zavřela oči, jako bychom ji uspávali. Celá operace i s ošetřením paznechtů trvala asi 45 minut. Tak to nás povzbudilo vzít si do parády i Tetu.

ostříhaná a neostříhaná
neboj seee

Celý legrační proces se opakoval. Cestou na koberec si Teta různě lehala, že nepůjdeeeee, a Kazi, okudlaná na poloviční velikost kolem ní poskakovala a snažila se ji bránit. Jakmile se ale Teta posadila na zadek jako rozcapená tetka, bylo po vzpírání a do necelé hodinky byla o chlupy kratší.

nebudeee to boleeet? neee?
tak já to vydržím...

Zajímavé je, že každá z nich má úplně jinou kvalitu vlny. Tentokrát jsem si rouno hodně třídila. Teta má vlnu mnohem jemnější a vlnitější.

tetino rouno
sluší nám to? hurá na pastvu

Žádné komentáře:

Okomentovat