čtvrtek 30. června 2011

Mokré plstění


Plná dojmů z včerejšího kurzu hledám chvilku k napsání krátkého povídání o této technice. Není to nic nového, naopak, technika je to starobylá, pradávná, z dob, kdy ovečky byly jedinou obživou mnoha národů.

A  mnoho lidí  tuto tradiční techniku udržuje dodnes, soudím podle videa, které jsem našla na You Tube i obrázků a návodů na výrobky z plsti.

__flashReplacement__

Video určitě stojí za zhlédnutí, uděláte si představu, jaká je to dřina. Vydržte až do konce, jinak přijdete o výsledek téhle práce. A ten stojí za to. Lidské ruce a hlava plná fantazie spolu dokážou vytvořit krásu.

A náš kurz? Na jedné straně příjemné setkání s lidmi, které nejprve neznáte, ale jelikož máte spoustu společných zájmů a podobnou životní filozofii, najdete si k sobě cestičku hned na začátku. Na druhé straně touha něco pěkného vytvořit, naučit se něco nového a DŘINA! Taková ta příjemná část tohoto procesu je na začátku, kdy plánujete vzhled vašeho výrobku, a pak na konci, kdy už mu dáváte finální podobu. Mezi tím je spousta práce, rozmáčené ruce, odřené lokty, nedočkavost, protože proces je to dlouhý a nekonečný.

Na začátku všeho je hmota - ovčí rouno, které se musí vyprat, zbavit nečistot a vyčesat, což tentokrát za nás zajistily stroje (ale zase to něco stálo).

Vyčesaná vlna tvoří kompaktní hebkou hmotu.


Začali jsme dekorem, který měl zdobit vrchní část bačkory. Tvořili jsme ho z barevné nestočené vlny. Obrysový tvar se také vyplnil barevnými česanci.


Na hotový naaranžovaný dekor se položí první vrstva přírodní vyčesané vlny.


Dávali jsme asi 4 vrstvy, každou jsme položili rozdílným směrem. Celá vlněná peřina se pak zakropila horkou vodou. Pomohl rýžový kartáč, přes jehož štětiny se horká voda dobře rozstřikovala.


Pak přišlo na řadu mydlení. Zprvu jsme to dělali rukama, ale brzy jsme je měli vymydlené do varhánků. Zkusili jsme tedy mýdlo strouhat a zvlhčené vymydlit na hmotě samotné.


Provlhčená a namydlená vlna se zabalí do plátna (prostěradlo).


I s plátnem se co nejpevněji natočí na trubku. Vytéká z toho poměrně dost vody, takže ručníky a hadry kolem se hodí.


A teď je na řadě tvrdá práce. V Mongolsku ji zajišťují koně, tady to musely zastat naše ruce a taky lokty (ještě teď je máme všechny červené a odřené).


Válelo se půl dne - půl hodiny válet, rozbalit, pootočit, namydlit nakropit horkou vodou, zabalit a válet. stále dokola. S každým dalším rozbalením se hmota stávala hutnější a také se zmenšovala. Vzorek na spodní části se propojil se svrchní vrstvou.

 

Tady je jeden z dekorů před plstěním...


... a po procesu plstění.


Teprve když se vlákna dokonale propojila v pevnou hmotu, naše trápení skončilo. Plstěný čtverec jsme vymáchali , vyždímali a nechali vykapat. Podle připraveného střihu jsme si vystříhli jednotlivé díly bačkor.


Tohle je polotovar budoucí bačkory. Já se dál nedostala. Bylo už šero a to bych ani nenavlekla jehlu. Šití jsem si tedy nechala až k domácímu krbu, budu mít víc času i světla. Moje domácí plstěné bačkorky tedy uvidíte, až budou hotové.

Žádné komentáře:

Okomentovat