čtvrtek 30. června 2011

Od vřetánka k přadýnku vlny

Každý týden si upředu alespoň jedno klubíčko vlny. Bohužel mi už začíná docházet, brzy nebude co příst. Občas dojdu zkontrolovat naše bečící holky, ale ty, ačkoliv se velmi snaží, mají zatím vlnu docela krátkou, i když opět krásnou.


Než jsem se vrhla na předení, naivně jsem si už od dob, kdy jsem poprvé četla pohádku O třech přadlenách, myslela, že vlna se musí stáčet prsty. Od toho přece ta jedna přadlena měla velký palec, ne? S tímhle omylem jsem nežila sama. Také lidé z okolí, kterým jsem ukázala první klubíčka, nade mnou kroutili hlavou se slovy: To sis pěkně zakroutila, máš ještě prsty? Přitom jak je to jednoduché!
Vlnu totiž nekroutíme my, ale vřetánko. Na začátku předení vložím koneček z česance do oka pomocné vlny. Ta je dvojitá a předem upevněná k vřetánku. Pak vřetánko roztočím ve směru hodinových ručiček. Tím, jak se vřetánko otáčí, stáčí vlákna vlny. Na mě zbývá zbytek práce - povytahovat rovnoměrně vlákna z česance.


Když mám přízi zkroucenou v délce, že už bych příliš natahovala ruce, sejmu ji ze zajišťovacího háčku a namotám pod kolečko vřetánka. Přízi opět zaháčkuju a točím nanovo.

Když mi dojde vlna z jednoho česance, je jednoduché napojit další. Na nestočený, lehce roztřepený konec přiložím vlákna nového česance, chvíli je držím prsty, zatímco roztočím vřetánko. Chytnu přízi pod místem spojení, druhou ruku posunu o pár cm výš a pak pustím místo držené spodní rukou. Příze se rychle stočí a spojí vlákna obou česanců. Na vřetánko si spřádám asi 3 až 4 česance. Pak už je vřetánko těžké a začne mi přízi trhat.


Upředená příze se může ponechat jako jednonitka. O její další úpravě napíšu v samostatném článku. Vypadá takto:


Já ji ale raději ještě seskávám do dvojnitky nebo trojnitky. Trojnitku opět ukážu v samostatném článku.
Na dvojnitku jsem v mé nové knížce Start Spinning našla skvělý a jednoduchý nápad. Ze dvou trubiček od papírových ubrousků a krabice od bot jsem si vyrobila zařízení, které mi nahradilo drahou pomůcku, které Angličané říkají roztomile lazy Kate. Je to vlastně stojan, který drží cívky se spředenou jednonitkou a z nich se odvíjí a stáčí dvoj nebo vícenitka. A tohle je tedy moje líná Katka :-)


Nitky z obou cívek upevním do oka pomocné vlny vřetánka, zaháčkuju a začnu opět točit vřetánkem. Tentokrát ale proti směru hodinových ručiček. Tohle už jde hodně rychle, protože se nezdržuji vytahováním vlny z česance.

 

Hotová dvojnitka pak vypadá takto:

7 komentářů:

  1. Vlaďko, tak jsem už nakoukala to vřetánkopředení na youtube a tady u tebe. je nějaký velký rozdíl mezi vřetánky? pro kamarádku plánuju koupit asi taky Ashford, protože je to záruka kvality. je velký rozdíl mezi vřetánkem bez toho zářezu na přízi a s ním? tvoje lazy Kate je dobrá vychytávka! jaktože jsem ji neobjevila dřív? ta se určitě bude hodit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám i vřetánka bez zářezu a vřetánka, která mají to setrvačníkové kolečko dole. Funguje to stejně. Nejraději mám ale to z ashfordu, protože je z dobrého dřeva a vydrží se hodně dlouho točit. Ta ostatní vřetánka jsou udělaná narychlo na výdělek a je to znát. Točí se jen chvilku a musíš hlídat, aby se ti příze zase nezačala roztáčet. Potom ti taky často padá při práci.Mám ještě políčeno na turecké vřetánko od ashfordu. Z něj se nemusí příze přemotávat, ale sundáš rovnou klubko. Na tenounké příze se v zahraničí prodávají vřetánka, která roztáčíš v takové misce. To by se mi taky zamlouvalo, ale tady k sehnání není.

      Vymazat
    2. moc ti děkuji, já jen zírám. snad nevadí, že se pořád tak ptám. děkuji za tvůj čas. taky si myslím, že je lepší investovat do kvality, aby to fungovalo. i když třeba jedna přadlena doporučovala jen kolovraty Ashford (což o to, taky bych ho brala, kdyby nebyl tak moc drahý)a já mám český od pana Podlahy a jsem moc spokojená. kamarádce ale koupím to vřetánko od Ashforda, když jí nemůžu koupit kolovrat :)

      Vymazat
  2. Ráda bych se zeptala, v jaké fázi fixujete přízi - tedy pokud to činíte?

    OdpovědětVymazat
  3. Fixuju vždy, a to po spředení hotové příze. Jednonitka se musí, seskané příze ne, ale stejně to dělám, příze je určitě lepší. Jednak se srovná a jednak ji tak ještě dopírám. Jak peru jen v čisté a vlažné nebo studené vodě, tak v téhle fázi ještě pustí spoustu špíny. Do horké vody k fixaci přidávám buď jar, nebo prostředek na praní vlny podle míry zašpinění a druhu materiálu.Nechám v lázni asi dvacet minut a pak promáchnu ve stejně teplé vodě, z jaké jsem ji právě vytáhla. Jednonitku zatížím, seskanou přízi nezatěžuju, jen kdybych ji snad překroutila a přadýnko se mi stáčelo některým směrem.

    Musím ještě říct, že tenhle článek je už dost starý a takhle už neseskávám. Našla jsem si rychlejší způsob z klubka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Horká voda může být vroucí voda?

      A máte někde popis toho seskávání z klubka?

      Vymazat
    2. Vysloveně vařící voda ne, ale natočená z kohoutku. Máme bojler, takže je horká dost (řekla bych 70 - 80°), ruku v ní neudržím, přadýnko do ní potápím s pomocí vařečky.
      Tady v tom článku mám, jak si namotávám klubko pro seskávání: http://oveckov.blogspot.cz/2011/06/nostepine.html
      Vezmu si potom jeden konec nitě zevnitř a druhý zvenčí a začnu je seskávat. Klubko držím tak, aby se mi mohly odvíjet oba konce, zevnitř i zvenčí. Seskávám tak i na kolovratu, jde to docela rychle. Existuje ještě jeden způsob, ale je jen pro menší množství vlny. Chystám článek, ale nejlepší by bylo, kdyby mě u toho někdo natočil. Slovy se to blbě popisuje.

      Vymazat