čtvrtek 30. června 2011

Přírodní tmavá

detail příze - sufolk

Když se mě Ella před půl rokem zeptala, kolik má naše vlna mikronů, vůbec jsem netušila, o co se jedná. Nebo jsem měla jen mlhavou představu o jakési tloušťce vlákna ovčí vlny. Když něco nevím, tak si to najdu. Teď už vím, že valašky mi neposkytnou vlnu na heboučký svetřík, spíš na ten z pohádky Miloše Macourka, co kousal tak moc, až ho nechali viset ve skříni a i tam sežral kolem, co mohl. Ale chovatelé v okolí mají různé ovečky. Tak například suffolk - ovce s tmavou hlavou a nožkami, zatímco kožíšek na těle je světlý. Tak tuhle vlnu jsem získala. Je jemnější než z valašek a rouno vypadá úplně jinak - celistvé, nedělí se na prameny. Mohla jsem si vzít přírodní bílou barvu i odstíny šedohnědé z oveček kříženek. To byla moc zajímavá barva.


před vypráním

Namočená vypadala trochu jako rašelinová lázeň.

namočená vlna - tmavý sufolk

Při sušení zas jako nevzhledné cucky plné kousků sena a semínek.

sušení - sufolk

Vybíráním a vyčesáním se ale většina nečistot do stala pryč. Rulička načesané vlny už vypadala hebce. Dole pod ní je vidět nevyčesaná vlna se smítky. Kdyby nebyla vlna tak znečištěná, myslím, že by se dala spřádat rovnou z rozvolněného rouna. Někdy to zkusím.

česání - sufolk

Samotné předení už byl požitek. Vlna se spřádala sama. Žádné trhání, cuchání a jiné zdržovačky.Samozřejmě nepředu jen jednou rukou, ta druhá musela fotit.

předení - sufolk

Zkroucená příze působila tmavěji a byla pěkně melírovaná.

jednonitka - sufolk

A takhle vypadá seskaná do dvojnitky. Myslím, že ji použijeme na pletené nebo háčkované domácí bačkůrky.

dvojnitka - sufolk

Žádné komentáře:

Okomentovat