úterý 28. června 2011

A už se vřetánko točí

Jen co vždycky vyčešu těch pár česanců vlny, popadám vřetánko a už točím. Dostala jsem už před Vánoci úžasné novozélandské od firmy Ashford. Nedá se to s tím směšným zařízením, co jsem si vyrobila z dřevěné jehlice a víčka od nutely vůbec srovnávat. Rozdíl je obrovský. Stačí jenom trochu lusknout prsty a vřetánko se točí jako káča.

Jeho kolečko funguje jako setrvačník, rotuje dlouho a já mám pak na starosti jen vytahování vláken z česance. Zprvu jsem ho trochu otloukala o podlahu, než jsem do ruky dostala ten správný grif. Teď mám ale za hodinku cívku hotovou. Spíš mám problém spřádat silnější přízi, mám ji čím dál tím tenčí a výsledek pak není tak pěkný.
 
Na téhle fotce je nejlépe vidět, jak postupuji ke stále tenčí přízi. Víc se mi ale líbí ta silná, snažím se k ní zase vrátit, ale jde to nějak hůř.

2 komentáře:

  1. no jo, tak to skám a skám a skám :-)
    Včera mi od téže firmy přišel stav s pevným hřebenem. Už jsem jej sestavila, těším se na první napnutí osnovy.

    OdpovědětVymazat
  2. Júúúú, já závidííím... :-) A doufám, že uvidím i první výrobek!
    Někdy tu ukážu fotku, jaké směšné něco jsem si uprovizovala na tkaní. Výsledek samozřejmě podle toho vypadá.
    Zatím střádám po korunkách na jiné zařízení této firmy. Vzhledem k cenám to jde velmi pomalu. Kartáče i ruce mám už celé rozvrzané a na půdě neubývající pytle vlny, začínám si myslet, že česačka není vůbec špatná věcička. A takový kolovrátek na dvě šlapky, když ta jedna křečovitá noha po delším šlapání pěkně bolí...Hmmm...

    OdpovědětVymazat