čtvrtek 30. června 2011

Vlněné šílenství

Když mě něco hodně zaujme, nevím kdy přestat. Teď si připadám, že jsem jako ta dcera z pohádky, co ji matka trestala za to, že nechce přestat příst. U ní se nakonec ukázalo, že je to spíš veký lenoch. U mě to začíná být posedlost. S tenčící se zásobou vlny ve mě narůstala potřeba získat někde novou. A tak jsem to vyřešila. Někdo si po výplatě udělá radost novým kouskem oblečení, já si udělala radost objednáním česacích kartáčů na vlnu a úžasných česanců Corriedale všech možných odstínů hnědé, rezavé a medové.
Kartáče dokážou i z odpadové vlny, kterou jsem odložila pro filcování, načesat hebké ruličky. Navíc mi umožňují další experimenty právě s barvenou vlnou.


Žádné komentáře:

Okomentovat