pondělí 27. června 2011

Zahrada v bílém rouchu

 

To co nám slibovaly včerejší předpovědi, se splnilo. Dorazila k nám bělostná nadílka a zabalila do svého bílého roucha celé okolí. Ráno nás probudil zvuk traktoru, který nám prorazil cestu k civilizaci. Díky, díky, díky! Stačí jen se prohrnout k bráně. Zatím je tam jen deset čísel, žádná pohroma. Já stejně stůňu, léčím si angínu v teple u krbu a najednou nějak nevím, jak naložit s přebytkem času. Jindy když ho nemám, snažím se najít chvilinku na ruční práce kde jen se dá. Teď jen tak bloumám, chvíli dělám to či ono a pak to bez zájmu odložím. Alespoň přes okno jsem jsem vyfotila tu bělostnou nadílku, která přichází pravidelně všechny poslední zimy. Mohla by vydržet do Vánoc, abychom mohli vytáhnout běžky a jít se proběhnout okolní tichou krajinou, teď v zimě opuštěnou všemi letními turisty.


 

Včerejší poprašek byl pro naše ani ne roční jehničky něco nového. Zpočátku se na to bílé cosi dívaly dost nedůvěřivě, ale jsou zvědavé, tak nakonec vyběhly.

 

Napsáno v listopadu 2010.

Žádné komentáře:

Okomentovat