čtvrtek 30. června 2011

Zavalena vlnou

V návalu hladu po předení a z nedostatku materálu k této zábavné činnosti jsem před časem přepadala chovatele ovcí po celém okolí, zda by nedarovali vlnu. Celkem ochotně souhlasili, protože se většinou potýkali s Nerudovským "Kam s ním?", rozuměj s ovčím rounem (ne slamníkem). S tímto cenným materiálem se většinou zachází tak, že končí někde na skládce, v lepším případě jako tepelná izolaze při zateplování podkroví. To by tedy bylo, vlny budu mít dost, mnula jsem si ruce. Vyzkouším si alespoň různé experimenty a nebude mi tolik líto, když se nepovedou.Nějak jsem si při tom plánování neuvědomila, že ovce se stříhají zjara v určitý čas.

První velký pytel velmi nevoňavé vlněné hmoty, promíchané s různorodým materiálem, mi "jemně" naznačil, že to nebude až taková legrace. Začala jsem z něj pomalu po částech odebírat kusy rouna, trpělivě je přebírat, vybírat z něj nečistoty a prát a prát a prát. Pytel vypadal, jako by z něj nic neubylo, a už se hlásil další chovatel. Jela jsem si pro vlnu s nadšením, že tentokrát to jistě bude lepší. Dokud měly ovečky kožich na sobě, tak asi bylo. Pohybovaly se volně ve velkém výběhu a neměly šanci se v něčem vyválet. Střihač jim kožíšky pěkně oddělil od kůže a pak... Srdce mi krvácelo, když jsem se musela vzdát krásné vlny, která se vyválela v drti plev a rostlinných zbytků nejvíce. Nakonec jsem si ale alespoň něco vybrala s vědomím, že to zase bude pěkné přebírání. Poslední slíbené rouno už jsem si ohlídala a střiže se přímo zúčastnila. Zvenčí vypadá tenhle kožíšek velmi špinavě, ale uvnitř je krásný. Snad se mi ho podaří vyprat. A tak, co se týká čistoty, nejlíp dopadla vlna z našich valašek, kterou jsme si ostříhali sami na starém koberci a od začátku si ohlídali, aby byla čistá.
Každá zkušenost se ale cení. Mám teď vlnu různé kvality z několika různých druhů ovcí. Kromě toho, že se liší silou vlákna, je také různě barevná - odstíny přírodně bílé, šedé a černé a také hnědé. Nejjemnější se mi zdá ta nejvíc špinavá.

vlna

praní

Na praní jsem používala velmi vlažnou vodu bez saponátu. Odmočenou špínu jsem pak použila na zálivku kytiček a zeleniny.

sušení

Sušení bylo zdlouhavé. Tak tohle je zatím první vypraný pytel. Další ještě čekají. Uf!