pátek 22. července 2011

Bílá je krásná


Po spřádání všech těch barevných klubíček mě najednou přepadla chuť vrátit se k čisté přírodní barvě. Potřebovala jsem trochu bílé do svého březového projektu a neměla jsem po ruce už nic jiného, než smrdutou hromadu rouna, které jsem dostala od své známé.

Pytel téhle hmoty čekal v garáži na konečné rozhodnutí. Darovanému koni na zuby nehleď, ale upřímně, nechtělo se mi do něj vkládat čas a energii. Bála jsem se, že výsledek za to stát nebude. Z vnitřní strany mělo rouno nádherný jemný kožíšek. Z vnější strany špínou slepené prameny plné kousků sena, slámy a hlavně nepříjemné drtě a semen, které se z vlny hrozně špatně dostávají ven a ve spředené niti pak trčí a škrábou.  Nakonec jsem vyprala alespoň potřebné množství a vypraná vlna mě překvapila. Zase jiná kvalita, než už jsem měla možnost vyzkoušet.


připravené česance
  Při česání se mi podařilo dostat většinu nečistot ven a zbytek částeček sena šel ven při předení. Vyzkoušela jsem si tuhle vlnu také příst rovnou z rouna, bez vyčesání. Šlo to krásně. Výsledné klubíčko mě přinutilo vyklopit smrdutý obsah  pytle a vyprat i zbytek. Práce na několik dní, ale najednou jsem měla před sebou vidinu příjemného spřádání tenké nitky a pleteniny z přírodní bílé a to mi pomohlo překonat ten prací odpor.


Chtěla jsem spříst co nejtenčí dvojnitku. Z téhle vlny to šlo docela snadno. Zdá se, že bude i jemná, nekousavá, tak uvidím, až z toho něco upletu.



1 komentář:

  1. Ahoj Vlaďko, koukám že jsi přesídlila na nový blog a moc se mi tu líbí. I já už nějaký čas uvažuju o přestěhování blogu, protože věčné vylepšování blogu.cz mi pěkně leze na nervy :(

    OdpovědětVymazat