středa 20. července 2011

Na vycházce kolem Purkrábu


I když má Krok absolutní volnost pohybu v naší zahradě (ke škodě mých záhonů), vyžaduje každodenní vycházku. Když mi tentokrát manžel navrhl obejít Purkráb, chvíli jsem váhala. Je to totiž to samé, jako vypravit se do bažin a pralesa. Nakonec jsem ale souhlasila s vidinou nalezení míst, kde bych mohla sbírat brusinky nebo rostlinný materiál pro barvení vlny.

rybník Purkráb
Kdybyste chtěli obejít rybník Purkráb v době jeho vzniku, asi by se vám to nepodařilo. Jeho rozloha bývala mnohem větší než dnes. Táhl se až ke Klikovu a silnice, po které dnes rádi šlapou na kole cykloturisti, tvořila jeho hráz. Zprávy o tom, proč je dnes asi 2x menší, jsou nepodložené. Četla jsem, že se nejspíše jeho hráz protrhla a způsobila velkou povodeň. Ostatně na povodně jsme tu docela zvyklí vzhledem k blízkosti Lužnice. V roce 2002 při velké povodni byl i rybník Purkráb naplněný k prasknutí a na naší zahradě stála voda. Rybník ale vydržel. K těmto událostem se váže ještě jedna zajímavost. Rybník bývá také pojmenováván jako Pulkráb, to právě proto, že se kdysi protrhl a zbylo ho jen půl. Jméno Purkráb má ale přijatelnější opodstatnění. Majitel panství, který ho dal zbudovat, získal hodnost královského purkrabí, rybník měl tuto poctu připomínat.
Kdo se vlastně zasloužil o tak krásné vodní dílo, které sem jezdí obdivovat nejen rybáři? Lidem je hodně známé jméno Jakuba Krčína z Jelčan nebo Štěpánka Netolického, kteří v kraji zbudovali velká vodní díla. O chlumeckou rybniční soustavu se ale zasloužil Matyáš Ruthard. O této soustavě by se dalo napsat mnoho článků, tak snad někdy. Snad jedině zmíním, že právě kolem ní vede většina místních cyklostezek a stojí to za to vypravit se do okolí rybníků právě na kole.
Ale zpátky k Purkrábu. Většina lidí ho zná ze strany u hráze. Cyklisti se rádi zastavují, je na něj hezhý pohled. Širokou vodní plochu lemují pásy různých dřevin - podle toho, v jaké části rostou. Borový les střídají nízké kleče v bažinách a ty pak střídají listnaté vlhkomilné stromy. Hráz lemují, jak jinak, než staleté duby.


Tenhle je focený v zimě, ale neodpustila jsem si ho sem dát. Prastarý dub na sklonku svého žití objímá a chrání svého syna. Není to dojemné?
 Místní lidé znají Purkráb i z druhé strany. Chodí se tam na borůvky (starousedlíci říkají jahody, já jsem náplava, tak se držím zatvrzele 30 let borůvek), na brusinky i na houby. Když nemáte strach z komárů, klíšťat, nepříjemných mušek, klošů a zmijí, je to i moc pěkná vycházka. Je tu totiž na co koukat. Hlavně v té úplně zadní části, kterou tvoří bažiny a rašeliniště. Vzhled lesa se úplně změní. Z bažin trčí uschlé zbytky stromů a nízké kleče. Z ostrůvků trav vítr roznáší chomáčky chmýří, které připomíná bavlnu. Kolem pěšinky, kterou si tu vyšlapala zvěř, už teď začíná kvést vřes. Právě v téhle části se dají nalézt hrozníčky brusinek. Letos se jim daří. Úplě jsem přestala vnímat osypané keříky borůvek a vrhla se na červené kuličky brusinek. Milujeme je. Jíme je k pečenému masu, dávám si je do čaje nebo moučníků.



Zatím to byla ta příjemnější část vycházky. Zmiji jsme nepotkali, komárů je letos málo a kousající hmyz se dal vydržet. Zbývalo překonat poslední část okolí rybníku - prales stromů, keřů, ostružin a kopřiv. Zvěř nám tu už nenechala přijatelnou pěšinku, zřejmě se se moc nevydává. Krokovi se to líbilo, jen když mohl vyvádět v podmáčené trávě a rašeliníku. V kopřivách se mu také zjevně nelíbilo. Že by ho žahly i přes kožíšek? Těšila jsem se, kdy už tomuhle závěrečnému dobrodružství bude konec. I tady je ale na co koukat.

lišejníky ukazují na čisté ovzduší
Nejzajímavější jsou stromy. V těsné blízkosti vody byly vyvráceny vlivem podmáčení i vlivem větrů, které se sem rozběhly od severozápadu přes vodní plochu. Vyvrácené stromy ale do jednoho nezhynuly. Žijí a rostou dál. Narovnaly některé své největší větve a z těch narostly nové silné kmeny. Jeden strom tak pokračuje životem v několika dalších kmenech, odumřela jen původní koruna.



Ze starého nový život
Z vycházky jsem si přinesla domů příjemný zážitek, (jen) jedno klíště, po zemi nasbíraný lišejník, který bych chtěla vyzkoušet k barvení, pytlík brusinek a tuhle úžasnou kotrč, ze které bude uvařena nepravá dršťková polévka.

kotrč

Žádné komentáře:

Okomentovat