pondělí 25. července 2011

Slovy klasika


nevěstin závoj a ruj vlasatá
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud podivný..."
Josef Kemr v roli dědy Komárka z chaloupky na samotě u lesa by to řekl šťavnatěji. V každém případě mě už sluníčko taky moc chybí. Doma lezu pod deku, ruce i nohy jako led. Venku chodím uprostřed července ve svetru, místo abych se vyhřívala někde u vody.


Zahrada to asi cítí stejně. Trvalky kvetou poskrovnu a letničky se krčí při zemi a vůbec se nenamáhají růst, natožpak kvést. Znovu se ukázala vytrvalost denivek, těm jediným počasí nezabrání v tom, aby každý den nepřinesly další květ. Musím se jim holkám po odkvětu odměnit nějakou dobrotou, co kytky rády.







Společně s hmyzem také začínáme sklízet broskve. V teplejších létech jsme si vysadili dva stromky. Letošní jarní mráz nám ale připomenul, v jaké nadmořské výšce se i přes všechny ty roviny nacházíme. Na stromě zbylo pár plodů, ty jsou ale tím víc pěknější.



Krok ve svém stále delším kožíšku si s počasím starosti nedělá. Vyžaduje vycházku každý den, i v dešti. Je k neutahání a jakmile vynecháme, provádí po zahradě ty nejnemožnější schválnosti, neboť se nudí. To na louce je to jiné kafe.

3 komentáře:

  1. Vlaďko, taky mám s tímto způsobem léta problém, už mi strašně chybí sluníčko,ve čtvrtek mi začíná dovolená tak doufám, že aspoň jeden z těch dvou týdnů které mám před sebou bude opravdu letní :)

    OdpovědětVymazat
  2. Taky si bereme dovolenou vždycky v tomhle čase, ale často nám proprší. Už to berem jako normálka.

    OdpovědětVymazat