úterý 23. srpna 2011

Brusinka - vaccinium vitis-idaea


 
U nás ve vlhkých mokřadech roste docela hojně. Nevadí jí ani sušší borový les, jen změní malinko vzhled - keříky jsou drobounké a při zemi. Brusinky milujeme, ale s nimi je to trochu složitější, než s borůvkami. Borůvky můžete trhat každý rok. Buď je jich hodně, nebo málo, ale jsou a jsou na obvyklých místech (pokud tam dříve nevstoupí noha dřevorubcova). Brusinky jsou náladové. Někdy nejsou vůbec, jindy je hledáte po lese a tam, kde zaručeně byly vloni, není ani kulička. Některý rok je jich naopak hojně. To je právě letos. Vlhké léto jim zřejmě svědčí, protože všude v okolních lesích nacházíme nádherné hrozníčky rudých kuliček, které se náramně dobře sbírají. Využila jsem toho a nadělala si zásobu zavařenin. Když je nesníme, vydrží i dva roky.

Možná si někdo dokáže představit brusinky jen s plátkem citronu ve svíčkové omáčce. Já si je dávám i k pečenému masu. Takový drbák (knedlík z vařených lisovaných brambor a škrobu), vepřové nebo králík na česneku spolu s brusinkami je pro mě pochoutka. Stejně tak pudinkový pohár nebo moučník, třeba jablečný koláč i závin mohou být dochucené a dozdobené červenými brusinkami. Je-li vám v zimě chladno a cítíte se mizerně, lžička zavařených brusinek v čaji je vzpruha.
A jak by ne. Opět máme co dočinění s léčivou rostlinkou. V Herbáři Wendys jsem se dočetla, že léčivé jsou nejen plody, ale i list. Brusinka obsahuje spoustu příznivých látek, mimo jiné třeba hořčík nebo vitamin C. Působí močopudně a desinfekčně.


Také mě samozřejmě zaujal obsah barviva v plodech. A tak jsem si při letošní hojnosti dovolila s dvěma hrstkami přezrálých brusinek zkusit barvení. Brusinek bylo málo, ale výsledná růžová se mi moc líbí.