pátek 19. srpna 2011

Krušina olšová (rhamnus frangula)


melír vznikl seskáním obou odstínů vínové barvy

Černých kuliček krušiny jsme si všimli při našich toulkách s Krokem. Úplně nenápadné křoviny, lemující  cestu Za bránu, jak se tady u nás říká lesu, který kdysi vlastnil také Ferdinand d´Este. Měl ho ohrazený a za bránu lesa se nesmělo. Zatímco někdo uvažoval o poživatelnosti černých plodů, já už je zase v duchu viděla v hrnci s vlnou. Jestlipak by šly také využít k barvení? Nasbíraná hrstička mě mile překvapila. Na tak malý trošek plodů barvila krušina výtečně. Nejlépe se povedlo obarvení lnu - dostal temně modrou barvu. Před použitím jsem se snažila zjistit, co jsem si to vlastně natrhala a jestli si nebudu vařit nějaké jedy.
Všimla jsem si, že rostliny, které barví, se také velice často používají jako drogy v přírodním léčitelství. Krušina není výjimkou. Používá se hlavně její kůra při zácpách nebo hemoroidech. Černé plody mají podobný účinek. Tohle bych ale raději přenechala léčitelům. Už vím, že svým barvením nikoho neotrávím, tak směle do dalšího pokusu.

Tentokrát jsem nasbírala větší množství, asi litr. Bylo to trochu otravné, plody jsou už přezrálé a já měla za chvíli ruku jak lepidlo. Nasbírané plody vypadaly v hrnci jako borůvky. Na rozdíl od nich jsou to ale peckovice a uvnitř dužiny ukrývají dvě malé jasně oranžové pecičky.

Odvar z pomakačných plodů ukázal svou sílu už při cezení. Zvědavý Krok má fialovou tečku na čele jako fakír a já kapky na teplákách. Len tenhle odvar obarvil ihned při ponoření. Využila jsem toho a nechala ho tam různě dlouhou dobu, takže mám více odstínů fialové.


Protože mi došel kamenec, vložila jsem do vlažné lázně vlnu mořenou rebarborou. Vypadalo to na pěknou vínovou barvu. Trochu se z vlny vymáchala a vznikl zajímavý vínový melír.


Pro druhé kolo barvení jsem přece jen nějaké zbytky kamence vyštrachala. Barevná lázeň potemněla. Nechala jsem v ní vlnu do druhého dne. Vyšla krásná vínová barva, zatímco len se obarvil opět do fialova.


Ani napotřetí se mi nechtělo barvu vylít. Přidala jsem do ní trochu sody. Ta vždycky přinese nějaké překvapení. Lázeň spolu s pH změní i  barvu. Také zvuk při míchání napovídá, že se něco děje. A dělo se. Lázeň prudce změnila barvu v tmavou kovově modrozelenou.Ta se sice z vlny z větší části vymyla, ale i tak zůstal zajímavý odstín.



Začala jsem do poslední máchací lázně přidávat pro ustálení barev ocet. Zjistila jsem, že to trochu přidá i na sytosti barev.


Závěr - krušina se mi jako barvivo hodně líbila. V okolí roste hojně, je celkem dostupná, barva z ní je pěkná. Při práci s ní doporučuju použít rukavice. Nejprve vás při trhání provází nepříjemná ulepenost, při manipulaci s barvivem a obarvenou vlnou pak zvláštní pocit odmaštěných rukou.

tři odstíny barev získané z krušiny

2 komentáře:

  1. Tak vida,další barva je na světě.Tak jen tak dále,na co asi natrefíš na další procházce?

    OdpovědětVymazat
  2. :-D Už asi nic nebude - došla vlna. Ale půda je plná té obarvené, kolovrátek bude mít co dělat celou zimu a jehlice taky.

    OdpovědětVymazat