středa 12. října 2011

Knoflíčková barva


vratič obecný
Toto je opět jeden z příspěvků, psaných před měsícem. Obarvené rouno ale nějakou dobu čekalo na spředení. Dočkalo se :-D

Tady u nás se mu jinak neřekne, než knoflíčky. Roste a kvete tu docela běžně na místech, kde se jiným rostlinám moc nedaří. O vratiči obecném jsem donedávna věděla jen to, že je jedovatý a že se dá sušit do suchých květinových vazeb. Než jsem se tedy pustila do experimentu barvení vratičem, raději jsem zapátrala po internetových článcích a snažila se získat víc informací o něm. Hodně informací o jeho účincích jsem našla na http://bylinky.atlasrostlin.cz/ . Nejsem odborník, a proto nechápu, že když je něco tolik jedovaté, může to být zároveň i léčivé. V každém případě vývar určitě požívat nebudu a ruce budou v rukavicích.

Při stříhání rozkvetlých natí jsem si ověřila i informaci, že se tato bylina dá využít i jako odpuzovač hmyzu. Usušená se zavěšovala do místnosti, dávala na dno skříně, nebo pod koberec. Nevím ale, jestli s hmyzem nevypudila i člověka. Když se začal vývar vařit, ukrutně páchnul, až to svíralo v krku. Ještě že nebyl nikdo doma, asi by mi hrozil vyhazov. Okna dokořán, kuchyňský odsavač par na plný výkon, zatím jsem nezažila nic tak nepěkně páchnoucího. Doufám, že barva, která má mít velkou trvanlivost, bude stát za to. I tak se mi ale nebude chtít tenhle experiment znovu opakovat.
Bez mořidel se barví špatně a tak jsem se tentokrát pojistila předmořením vlny v kamenci. Začíná mi docházet a v drogeriích na mě jen nechápavě koukají, co po nich chci.
Vratičový odvar měl medově žlutou barvu. Protože jsem současně mořila vlnu v kamencové lázni, mohla jsem si dovolit po mírném zchladnutí, kdy obě tekutiny měly přibližně stejnou teplotu, přendat vlnu do odvaru. Medová se změnila v jedovatě žlutou barvu.

odvar z vratiče + vlna předem mořená v kamenci



Sklenice odvaru mi ještě zbyla. Přidala jsem sodu a kamenec (pozor - nálev se okamžitě změní v sopku a všechno se hrne z nádoby ven) a namočila do něj další vlnu. Nechám ji stát na sluníčku pár dní ve skleníku. Tahle barva je spíš temně žlutá. Uvidíme, jak dopadne.

Až k tomuto místu jsem článek psala v létě. Nevím, proč jsem ho nezveřejnila. Asi jsem čekala na výsledek ze sluneční konzervy. Ke spředení téhle barvy jsem se ale dostala až teď. Mezitím odpočívala na půdě. Sytě žlutá za tu dobu získala nazelenalý nádech a vlna z konzervy je bledě zelená. Nejsem zklamaná, naopak - barvy jsou krásné. Jen mě napadá, že jediná žlutá, která opravdu zůstala čistě žlutá, je z listu břízy.
Tohle je výsledná příze. Ve skutečnosti má opravdu nazelenalý nádech. Světlejší je úplně zelená, foťák opět zkreslil barvy. Tahle barva je jedna z nejhezčích. Nezbyde, než napřesrok poslat rodinu na dovolenou a ten zápach si zase zopakovat.
vratič - vzadu s kamencem, vpředu s kamencem a sodou

3 komentáře:

  1. Krásné barvení, ten vratičový zápach, to si tedy umím představit, v koncentrované podobě to musí být síla :-)))

    OdpovědětVymazat
  2. Vratič je velice silné abortivum. Mám doma každoročně obměňovanou sušenou kytičku pro případ vaření "čaje" kvůli zadržené placentě při bahnění či kozlení. Vet s oxyocinem nebývá vždy v dosahu mobilní sítě. ťuky ťuk, zatím jsem ji nepotřebovala.

    OdpovědětVymazat
  3. Co ty jsi ochotná podstoupit....je to hold vášeň.Krásné barvy.

    OdpovědětVymazat