úterý 18. října 2011

Ocenění od srdce


Už podruhé dostal můj blog tohle zvláštní ocenění. Poprvé jsem o tom ve své (možná falešné) skromnosti pomlčela. Promiňte, mám dlouhé vedení a trochu delší dobu mi trvá, než pochopím smysl. Mělo mě to kopnout ihned. Poprvé jsem si toho totiž všimla tak, že mi nějak podivně vyskočila návštěvnost. Zapátrala jsem a dostala se na úplně neznámé, ale sympatické stránky http://manupropria-mokopa.blogspot.com/.
A tam to bylo - autorka si můj blog zařadila do seznamu těch, kterým předala srdíčkovou štafetu.
Podruhé ke mně srdíčko zalétlo od Vlasty, kterou chodím ráda navštěvovat už nějaký ten pátek kvůli potěšení oka i ducha.

Jak reagovat? Oběma samozřejmě moc děkuji, udělala jsem to už u nich na jejich stránkách.  Stojím teď před rozhodnutím, jak s tím naložit. A mám za to, že tady by se srdíčko nemělo zastavit, mělo by letět dál k dalším lidem, kteří usedají ke svým PC a neváhají se otevřít ostatním a sdílet s nimi svoje radosti i strasti nebo svůj um. Jenže koho vybrat? Role porotce mi vůbec nesvědčí. Je spousta míst, kam se za ty roky blogování moc ráda vracím z různých důvodů. Když jsem přecházela od jedné služby k jiné, největší problém byla obava z přetržení vazeb, které mezi blogery vzniknou. Bylo to ale zbytečné, kdo chce, najde si vás. Tak jako já se ráda vracím někam, kde je mi dobře, trochu si počíst, pokoukat se na krásné fotografie nebo výrobky. Často mě to inspiruje, posouvá dopředu nebo nutí k zamyšlení. Blogování tedy není jenom o tom, že si na netu vytvořím soukromou chlubírnu, má úplně jiný význam a ten, kdo bloguje nějaký čas, ho jistě rychle pochopil.

Podobně chápu i tohle mezi blogy poletující srdíčko. Jeho význam spočívá v tom, že ukáže cestičku po neviditelných sítích směrem k místům, kde je dobře nebo kde je něco zajímavého. Nesmím tuhle cestičku zavést do slepé uličky, a tak tady z toho rozcestí směruju vaše kroky dál. Zároveň se chci omluvit všem, ke kterým se z tohodle rozcestí nedostanu, ale třeba k vám srdíčko nakonec nějakou oklikou doletí také.

Hodně z těch, kterým bych ho poslala, už srdíčko mají. O ně bude můj žebříček chudší, ale tam srdíčko už svůj úkol splnilo.

Tak to první pošlu Zdeňce s moc šikovnýma ručkama. Je jedno, co do nich vezme, její ruce si s tím poradí. Kromě toho Zdeňka nikdy nezapomene zanechat komentík a já vím, že tam někde je spřízněná duše.

Druhé srdíčko putuje k Markétě, dalšímu děvčeti s neklidnýma rukama, co nikdy nezahálí. S Markétou mě toho spojuje ještě víc, třeba i to, že se podobně jako já, věnuje dětem (a to nejen svým) a snaží se jim naplnit volný čas něčím krásným a smysluplným.

Na blogu.cz ještě zůstanu. Mezi mé oblíbené blogy, kde si nenechám ujít jediný článek a na další se těším, tak jako dřív na drahý zahraniční časopis, je Pavlův blog o zahradách. Píše ho srdcem, poutavě a se zanícením. A k tomu ty překrásné fotky míst, kam se stěží podívám. Tak jestli se chcete něco dovědět o novinkách za světa zahrad nebo se na některé podívat, vypravte se za nimi se zahradníkem na cestách.

S další blogerkou mě spojuje láska ke zvířatům a podobný náhled na svět. Ona to ale umí mnohem lépe podat. Podle mého názoru je to trochu univerzální člověk. Mohla by být farmářkou stejně jako filozofkou, psát fejetony do novin (alespoň by v nich bylo co číst) nebo si se mnou sednout a klábosit při klapotu paliček u našich herdulí. Možná na tyhle blogerské štafety není, ale já jí to stejně pošlu. Sorry, OW!

Blogování má tu moc spojit vás s lidmi, se kterými byste se nemohl jinak setkat. Třeba s Ellou z Austrálie. Pro ni je blogování spojení s její vlastí. Pro mě znamenají návštěvy u ní exotiku a zároveň svět, který mám ráda. Chová totiž ovečky - ve velkém.

Jednoho dne jsem sebrala odvahu a svou špatnou angličtinu a napsala komentář Cyndy. Upoutal mě její svět plný divoké americké přírody, její způsob života i její koníčky. Ukázalo se, že Cyndy má své dávné kořeny v Evropě (Morava a Slovensko) a stejně, jako mě, i ji zajímají tradiční textilní technologie. Ráda se za ní vydávám k řece podívat se, co je tam za velkou louží nového. 

Těžko bych v reálném světě poznala dámu, jakou je Guzzisue. V jednu chvíli usedá za kolovrat nebo k paličkování, či vyšívání a jindy zas oblékne přiléhavý oblek a vydavá se na motorce do světa. A občas také zavítá na návštěvu na můj blog, čehož si moc vážím.

Tohle byly blogy, kam chodím už dlouho. Nedávno jsem ale poznala pár nových, které ještě teprve okoukávám, ale už vím, že mi tam bude příjemně.

Tak třeba tady - svět plný vlněné fantazie. Jedno kliknutí vás přenese do pohádky plné vlněných postaviček. Na mě působí jako živé bytosti s něžnou duší. 

Nebo tady - úcta k přírodě, umění najít v té nejprostší rostlince krásu. Nejen fotky, i šperky prozrazují cit a um.

Že jsou také jiné světy, než ty plné tvoření, kytiček nebo zážitků z cest, ukazuje Amélie. Jí posílám to závěrečné srdce. Ona ho má na pravém místě a nějaké další nepotřebuje. Jen snad to, že jsme s ní.

8 komentářů:

  1. Teda Vlaďko,ty jsi mi udělala takovou radost.Děkuji moc.
    Blogový svět vnímám stejně a jsem za něho a nové kamarádky moc vděčná.K tobě chodím opravdu ráda a mám pocit, že tě znám odjakživa a osobně.Srdíčko určitě pošlu dále.

    OdpovědětVymazat
  2. Vlaďko, páni, děkuji, moc si toho vážím ♥ a díky za rozšíření dalších blogových obzorů ♥

    OdpovědětVymazat
  3. Vladko moc moc dekuji za krasne Srdicko opravdu jsi me potesila.Moc se mi libi to co jsi napsala o blogovani.

    OdpovědětVymazat
  4. milá Vlaďko, tohle je pro mne obrovská pocta! vůbec jsem netušila, že něco takového existuje. je mi hezky, jsem potěšená a navíc jsi mě zařadila do společnosti své a ostatních úžasných žen.... hmmmm....to je pocit!
    Děkuji ze ♥

    OdpovědětVymazat
  5. Thank you, Vladka, for thinking of the riverrim blog, and including it in your selections!

    I appreciate your kind words regarding my scribbles and photos, and feel you are a kindred spirit!

    Thank you also, for the links to other wonderful blogs to discover!

    OdpovědětVymazat
  6. Milá Vlaďka,je tu na blogovom svete spústa reakciií k obdržaniu srdiečkového ocenenia - ale tento Tvoj príspevok je mi zo všetkých najmilší -je tak ľudský a pritom ozajstný a úprimný.....
    krásny deň

    OdpovědětVymazat
  7. Milá Evi, ani nevíš, jak jsem se u toho zapotila, než se mi podařilo sesumírovat, co cítím. Ale myslím, že takhle to má nastaveno hodně z nás. Mám taky radost, když přijde někdo úplně nový (jako třeba ty), zanechá milý komentář. To pak ta srdíčková štafeta funguje i bez posílání obrázku.

    OdpovědětVymazat
  8. Thank you for including me :-) and I am enjoying your textile adventures x

    OdpovědětVymazat