pondělí 17. října 2011

Valašky - jak se vám líbí?

Povězte, která z princezen je tu nejkrásnější?
Blížili jsme se k pastvinám a očekávali, že uvidíme stádo chundelatých stvoření, ale ovečky nikde. Byly schované v závětří prostorné haly. Podobně jako u nás, i tady udeřil první holomráz a patrně silnější, protože mrazivý vítr i přes slunečné počasí nepříjemně profukoval moji zimní bundu.
Otevřely se vrata a...                              
                                    ... tolik oveček pohromadě jsem viděla poprvé.


 Malé, velké, bílé, hnědé, rohaté i bezrohé, většinou valašky, sem tam mezi nimi i bílé, bezrohé a robustnější šumavky.

Musím se usmívat svým obavám z dřívějška, že jako nebudu schopná od sebe jednotlivé ovečky rozeznávat. Podívejte se na ně. Nenajdete mezi nimi dvě stejné. Každá z nich je originál.



Hnědě zbarvené mezi ostatními působily jako ďáblice.


Většina z nich byla plachá stvoření, ale některé byly zvyklé na člověčí polaskání a taky si pro něj přišly.



Hnědé čertice mě přímo fascinovaly. Toužili jsme alespoň po jedné, ale prý je těžké je šlechtit a chovatel se jich velmi nerad zbavoval. Spokojili jsme se tedy alespoň s částečným vybarvením - nožky a obličejová část.

Tahle něžná bílá kráska byla ale také nádherná. Jako Sněhurka.


Drbavka - toť jméno mé. Hádejte, jak jsem k němu přišla.
           A) Jsem hrozná drbna
           B) Neustále se o něco drbu


 Opodál plaše postával majitelův oblíbenec - drobná ovečka. Jediná, která přežila z trojčat, odkojená lahvičkou a hrozně moc krásná.



Nemohli jsme se od všech těch načechraných stvoření odtrhnout. Ale čas letěl, bylo třeba naložit a odvézt naše nové holky do party - Libušku, Barbru a Jenůvku. Tady jsou:


Budou zatím oddělené, protože pro berana jsou ještě příliš mladé. Ale první okukování a vzájemné pobekávání proběhlo hned.



11 komentářů:

  1. Vlaďko, ovečky jsou úžasné,stádo skoro jako v pohádce Třetí princ :))
    U mě na blogu jsem ti nechala malé srdíčkové překvapení, tak tam koukni :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj, tohle teď bude můj oblíbený článek :-) Ale ta ovečka se jmenuje Jenůvka (to je od Jenovéfy). Mrkni se pak na mail, je tam odpověď na ten kolovrátek (už o něj má zájem i někdo jiný). A plot drží? sarka

    OdpovědětVymazat
  3. No tak to musím opravit. Plot drží, ale Bivoj se neustále snaží zkoušet jeho pevnost. Mail jsem si přečetla a kolovrátek se mi fakt líbí, docela bych ho brala. Nekončí to zítra?

    OdpovědětVymazat
  4. Ovečky jsou překrásné, jak Sněhurka klopí oči...
    Hezký večer. M

    OdpovědětVymazat
  5. Jak velkou tu zahradu máte? To je docela odvaha, opatřit si na zimu další ovce. My jich máme osm, ale beránci už zřejmě půjdou do mrazáku, takže zbudou jen 3 ovce a beran.I tak mám obavu, zda bude seno stačit.

    OdpovědětVymazat
  6. My tomu říkáme zahrada, ale vlastně jsou to bývalá přilehlá políčka a kousek lesa k selskému stavení manželových prarodičů. Místa pro celé stádo. Dohromady máme 8 oveček. A tímto počtem končíme (?) Senem jsme se samozřejmě předzásobili, sušili jsme celé léto a získali ho i jako naturálie za nájem pozemků. Holky hlady nebudou. Vlastně jsme si je původně pořizovali právě kvůli spoustě trávy, která naše pozemky přerůstala a která jinak končila bez užitku v kompostu. A drandit co týden nebo 14 dní se sekačkou - v tom opravdu nevidíme smysl našeho žití. Raději vezmu do ruky kosu nebo srp. Tady u nás je to tak, že seno dost časte hnije po polích, protože jsou tu převážně louky, které se kosí dvakrát do roka, ale dobytek ho pak nestačí spotřebovat. Není tedy problém odkoupit pár balíků. Ovšem tohle seno se nedá vůbec porovnat s vůní toho námi ručně usušeného. Asi jako když se rozhodujete mezi čerstvě upečeným chlebem s kůrčičkou a starým plesnivcem. :-D

    OdpovědětVymazat
  7. Tak to je jiná. Máte opravdu dobré podmínky. Ovce jsou dobrá zvířata. Škoda, že se u nás na ně trochu pozapomnělo, lidé nejí skopové, radši se krmí kdovíjakými nezdravými poživatinami.

    OdpovědětVymazat
  8. Na skopové se manžel těší, já to vidím jinak - jsem humanista :-D , ale ne vegetarián, jen mi všechna naše zvířata moc přirostou k srdci.

    OdpovědětVymazat
  9. Ovečky jsou nádherné...A s tím jejich koncem bych po všem tom opečovávání a mazlení asi taky měla problém. Musel by "to" udělat někdo někde a když už by to bylo jen maso, tak to pak už jo...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidím to Leni, na neustále se množící a narůstající stádo, které se dožívá pokojného stáří. Bohužel je to jen má vize, sousedi by se nám asi moc nepoděkovali :-D

      Vymazat
  10. Ty ďáblice na obrázku jako by z oka vypadly naší Peklindě, jejíž matku kříženku jsem podezřívala, že má valašskou krev. Strakatý obličej, bílá vlna trochu hrubší, extremě plachá. Ve spojení s romanovským beranem vyšla Peklinda.

    OdpovědětVymazat