středa 2. listopadu 2011

Rekapitulace letošních pokusů s barvením

růžové, fialové a modré odstíny
Možností získání barviva z přírodnin je mnoho. U mne šlo z velké části o dostupnost i šetrnost barvení k životnímu prostředí. Vlna je materiál, který těžko chytá barvu bez tzv. mořidel. Ta mohou být také přírodní, ale i chemická. Lidé v dávné minulosti používali např. jako mořidlo zkvašenou moč. Touhle cestou se vydávat nechci, asi by mě vystěhovali z domova, už tak je omezuji svými experimenty docela dost.
Co mě mile překvapilo, přírodním mořidlem múže být např. rebarbora. Je to čistě přírodní látka a navíc ji léta pěstuji v zahradě (miluji jarní rebarborový koláč).
Další šetrnou možností je kamenec. Nebylo lehké ho sehnat, ale asi šlo jen o nedorozumění mezi mnou a drogisty, co vlastně chci. Prodavači se domnívali, že sháním kamenec v tuhé podobě, kterým se zastavovala krev při pořezání. Má totiž stahující účinky. Nakonec si prodavačka v naší drogerce vzpomněla, že mají také mletý kamenec, který se používá na čištění střívek při domácích zabijačkách. A s tímhle sáčkem bílého prášku už nic nestálo v cestě za dobrodružstvím barev.
Poslední přípravek, který mi pomáhal barvit, je soda. Používala jsem tu kuchyňskou jedlou, později jsem zkusila i prací, ale nepozorovala jsem mezi nimi rozdíl. Vrátila jsem se k jedlé sodě.
Poslední přísadou, která by neměla přírodě škodit, je vinný kámen. Zatím to nemám vyzkoušeno, nejprve ho musím někde sehnat.

A jakými rostlinami tedy lze barvit?

V zahradě mám už zmíněnou rebarboru (reveň). Ta je nejen mořidlem, ale také barví bledě žlutě. Je to příjemná barva.
Žlutě barví i větvičky mahonu. Neměla jsem s ním ale moc pěkné výsledky, možná i proto, že jsem ještě neměla žádné zkušenosti ani mořidlo.
Pěstujeme také lísku - šlechtěnou zelenou pro oříšky i okrasnou červenou pro její hezký vzhled. Obě jsem vyzkoušela. Barvila jsem ve vývaru z nařezaných mladých větviček a listí a výsledek byl více než uspokojivý. Získala jsem krásnou hráškově zelenou barvu. Opadané nezralé lískové oříšky daly zase zlatohnědou barvu.
Všeobecně se ví, že dobře barví i ořešák královský. Barvila jsem jeho listím a dosáhla dvou barevných odstínů světle hnědé.
Dobře mi posloužil i okrasný kontryhel. Barvil skvěle žlutozeleně.
Narůžovělé odstíny barev poskytly červené jeřabiny a červený rybíz. Fialový odstín jsem dosáhla barvením v třešňové šťávě. Jedlý černý jeřáb spolu s kamencem a sodou vykouzlil fialovou.
Vyzkoušela jsem i barvení červeným zelím. Podobně jako červená řepa, má i zelný vývar velmi intenzivní barvu, která se ale ve vlně neudržela. Zůstaly jen šedé a růžově odstíny. Barva obarvila uspokojivě jen len.
Kuchyně poskytla cibulové slupky a krásnou zlatohnědou barvu.
Odkvetlé květy denivek vlnu obarvily na světle zeleno.
Jedna z nejkrásnějších barev a také velmi intenzivní vznikla z vývaru květů afrikánů, jedno jaký odstín květů si vyberete - vznikne sytě žlutá. Je to překvapivě dobrý výsledek.
Žlutou jsem získala také z květů zlatobýlu kanadského. Je pěkná, ale vedle žlutě afrikánů poněkud bledší.

Louka, les a okolí rybníků nabízejí další možnosti barvířských rostlin.

Nádhernou svítivou a sytou žlutou jsem získala z listu břízy a z květů vratiče. Tyhle barvy byly skoro stejné, ale měla jsem z nich radost.
Okolní louky mi poskytly dostatek rozkvetlé třezalky. Na otrhávání květů jsem ale neměla dostatek trpělivosti. Barvila jsem tedy celou natí s květy a získala několik odstínů od hnědé po zelenou podle užití mořidla.
Překrásné odstíny zelené poskytl květ rákosu.
Na konci léta dávají některé rostliny všechnu svou sílu do plodů a ty také mohou skvěle barvit. Borůvka barvila samozřejmě modře, ale také modrofialově, brusinka zbarvila vlnu překrásně růžově.
Objevila jsem plody krušiny, které barvily fialově a se sodou krásně zelenkavě.
Černé plody bezinek zase daly barvu sytě vínovou.
Radost jsem měla z experimentu s neznámou houbou - vznikla medově žlutá. Jiná houba, opět nevím o jaký druh se jednalo, zbarvila vlnu na khaki zelenou. Další zase na zlatavou a jiná na barvu bílé kávy.

Okolní příroda by mi poskytla daleko více barevných možností. Já ale byla omezená množstvím vlny i nedostatkem času. I tak jsem spokojená. Každá rostlinka nenabízí jen jednu univerzální barvu. Jde tu o množství rostlinného materiálu, o přísady, druh barveného materiálu, dobu působení a určitě i o náhodu. Některé barvy se změnily i působením světla a vzduchu. Pozorovala jsem to třeba u barev z hub - ztmavly a jedna z nich změnila odstín z neurčité hnědé na khaki.
Nezískala jsem kdovíjak pestrou paletu barev, jak ji známe z obchodů. Zato jsem získala jemné odstíny vzájemně se doplňující, jako to známe v přírodě samotné.

celá moje letošní přírodní paleta lněného vlákna