úterý 31. ledna 2012

Když je pořádný samec


... se u nás v zimním období nemyslí živočich mužského pohlaví, ale mráz alespoň -15 °C. Nemusí to být celou zimu, ale týden, 14 dní ho docela vítáme. Hurá! Můžeme na brusle.
Jsem holka z kraje rybníků, bruslím od malinkata, kdy mě rodiče postavili na první brusle - šlajfky, co se k botičkám nějak připevňovaly šroubem; už ani nevím jak. Byla jsem pískle. A pak přišly první skutečné brusle se zoubky. Klasické bílé. Jak já na ně byla pyšná.


Rybníky mají tu výhodu, že na nich máte patřičný rozlet. S nikým se nemusíte tísnit na malé ploše stadionu, kroužíte kolem břehů s uschlým rákosem i v místech, kam se v létě nemůžete podívat. Když jsem byla malá, byla pro nás děti neskutečná zábava trochu se rozjet a nechat si opřít do zad vítr. Ten vás pak odfoukl nějakých pár set metrů na druhou stranu a závodilo se, kdo bude rychlejší.
Někdy v roce 1975 nebo 76 uhodil skutečný samec. Tenkrát zamrzlo, co mohlo. Jak potoky tak i řeka. Poprvé jsme se odvážili projet se po ledu i na řece pohádkovou zamrzlou přírodou. Takovýhle zážitek už asi mít nebudu. A tak, dokud můžu, hurá na brusle!



Ovečky se v téhle zimě začaly chovat trochu pomateně. Usmyslely si, že budou spát venku. K tomu účelu si začaly v mlází kutat zákopy - jakési dolíky v hlíně, ve kterých si s rozkoší učernili svoje bílé kožichy. Břicha černá, na zádech ledová krusta, tak jsme je v prvních mrazivých dnech našli. A těhule okamžitě putovaly do salaše za závoru. Snad by byly i tak hloupé a bahnily se venku. Mají teď tedy taky domácí vězení. V jedné boudě beran a ve druhé ony. Vzájemně si na dálku žalují. Moc se jim to nelíbí, závidí ostatním volnost. Koza Dorota teď neví, ke komu se přidat. Má držet basu s tetkami, nebo si pobíhat v té bílé nádheře se zbývajícím stádečkem? Stojí napůl mezi dveřmi a neustále váhá.


7 komentářů:

  1. To je tak krásné povídání...:o) Na bruslích jsem nestála víc, jak 20 let. Naposled, když se učila bruslit dcera. A na rybníce jsem nebruslila nikdy..Máš krásné vzpomínky, Vladěnko..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zrovna jsem se z toho bruslení vrátila. Je to jako plavání, to se nezapomíná. Chvíli škobrtáš, říkáš si "Padnu x nepadnu?" a pak najednou nabydeš na jistotě a už to sviští. Bylo to přesně takové, jak si pamatuju z dětství. Objely jsme s mou dvacetiletou dcerou rybník a nazpátek nás nesl vítr. Jen Krokovi se to nelíbilo, tentokrát to byl on, kdo nestačil :-D.

      Vymazat
  2. u nás je taky samec!
    a u mě na blogu konečně jedno ocenění pro Tebe, Vlaďko, chystám se Ti ho dát už tak dlouho a konečně se mi to podařilo :)

    OdpovědětVymazat
  3. Jé, Vlaďko, hned bych si zabruslila...
    Taky už to je dlouho, u nás byly hned tři rybníky ve vesnici, tak jsme si mohli vybrat. Zas to nebylo na lyžování, ale bruslili jsme celou zimu, aspoň mám ten pocit...
    Tady jsou sice pivovarské rybníky, ale za plotem, asi nechtějí riskovat, že by se někomu něco stalo. Tak jedině vyrazit na kluziště do města, ale to by se mi vůbec nechtělo.
    A "samec" se u nás taky říká, i když v první chvíli mě napadl ten Váš beran :).
    Hezký večer!

    OdpovědětVymazat
  4. I've been reading, in the news about your cold weather! I am so glad to hear that you are enjoying it in the form of skating, ice is nice!

    OdpovědětVymazat
  5. Yes, we enjoy it. Especially children, they love skating. And I also love it and I enjoy it, too. It is quite cold and frosty now, but I feel Spring is comming, because birds start singing.

    OdpovědětVymazat
  6. brr, sníh a mráz nemám ráda... Už aby bylo jaro.

    OdpovědětVymazat