pondělí 6. února 2012

Houby houbičky


 Na podzim jsem si z lesa nosila domů roztodivné houby, o které bych dříve nezavadila pohledem. A zkoušela. Bude barvit - nebude barvit?
 Výsledky byly rozličné a tento se mi líbil ze všech nejvíc. Krásná zlatavá barva s bílým nádechem, jak už to valaška umí. Její pramínky se totiž barví  nestejnoměrně. Dlouhé pesíky získají intenzivnější barvu a jemná podsada světlejší nádech. Promísením vznikne jemný melír. Bohužel fotka opět nedokáže úplně postihnout skutečnost.



To byly houby se žlutými kloboučky. V jiné lázni se snažily o barvu malé hubky s tmavě hnědým spodkem. Barva by mohla být pěkná, ale houbiček bylo málo. Vlna získala jen barevný nádech.
Znechuceně jsem vlnu odložila na půdu a vzpomněla si na ni až teď. A znovu jsem byla překvapená. Spředená vlna vypadá krásně. Tak mě mrzí, že je kousavá a nemůže z ní být svetr. Byl by přesně podle mého gusta. Nevadí. Z vlny se háčkuje budoucí kabela a ta se k tělu neprokouše.

Světlo k focení opět mizerné a fotka naprosto nepostihuje barvu, jaká ve skutečnosti je.