čtvrtek 16. února 2012

Ťuťu a Ňuňu


Jiná jména ještě pro tyhla dva nemáme a raději mít nebudeme, dokud úspěšně nepřekonají první dny života. Už víme, že je to beránek  a jehnička. Je to na nich i k poznání. Jemu už pučí růžky a ona je taková něžná sněhobílá. Drží se mámy a taky sebe navzájem. Je tak větší teplíčko. A nakonec jsou i tak zvyklá, vždyť se na sebe mačkala pěkně dlouho už před narozením.



Kdepak to je?

Teta si na čistotu moc nepotrpí. Umyla dětem obličeje a tím to haslo.