neděle 11. března 2012

Daruj knihu, uděláš radost...


... býval reklamní slogan knihkupectví. U mě to platí, miluji knihy a mám z nich nepopsatelnou radost. Od milé přítelkyně jsem dostala překrásnou knihu.

ELIŠKO, DÍKY!!!


Nejprve jsem ji zbožně obracela v rukách, několik týdnů jsem ji prohlížela, prokousávala se pomalu textem v angličtině a teprve teď jsem se odhodlala něco z ní vyzkoušet. Je to totiž knížka pro přadlenky. Pro pokročilé přadlenky, takže je ode mě docela drzé pouštět se do takových projektů bez větších zkušeností. Ale taková jsem, pouštím se do těžkých věcí, desetkrát si nabiju nos a po jedenácté se to povede.
A nos jsem si opravdu nabila. V textu i na obrázcích to vypadalo snadné. Ve skutečnosti mě nic neposlouchalo, jak bych chtěla. Chromé ruce, špatně pochopené instrukce, nevhodný kolovrátek, nevhodná vlna - směsice faktorů, se kterými jsem zápasila celý páteční večer. Výsledek - přetočená příze s barevnými kokonky, které místo aby pěkně obtáčely nitku, všelijak se krčí a odchlipují. Celé tohle trápení ale bylo k něčemu dobré. Vím, kde zřejmě dělám chyby. A odstraním je jen tréninkem. Jdu na to.

V originále to mělo vypadat takto (růžová je merino, fialová hedvábí):


 U mě to vypadalo takto. Použila jsem směsici vlněných česanců barvených rostlinami. To že se některé kokonky povedly, byla spíš náhoda. Na princip jsem přišla mnohem později, ale to zas jindy.