pátek 20. dubna 2012

Jak se mi předla - alpaka


S merinem doputoval od milé Elly i materiál, o kterém jsem zatím jenom snila. Bylo to velké, nečekané a příjemné překvapení. Poprvé jsem ho držela v ruce na ovčáckých slavnostech v Borovanech. Ačkoliv jsem majitelku přemlouvala, nemohla mi prodat ani trošku. Chápu, měla ho pro svetr na zakázku, mohlo by jí chybět.


Jemňoučké chomáčky alpaky v sobě skrývaly hodně špíny, ale vlna se prala docela dobře. Žádné slepování nebo zacuchávání. Pramínky vlny byly docela krátké, a tak se česalo do ruliček.


Předla jsem jako poločesanou vlnu.

Dařila se mi poměrně tenká nitka.

Cívka se rychle plnila.

 A tohle je výsledné klubko jednonitky. Je to to šedé vpravo. Pro srovnání je vedle klubka jednonitky z našich valašek.

Jednonitka alpaky byla později seskaná do dvojnitky spolu s merinem (obrázek úplně nahoře). Chtěla jsem tenhle krásný materiál využít na něco hřejivého, nejraději na šálu. Seskáním jsem získala větší množství.