neděle 15. dubna 2012

Naše valašky

Občas se podívám na některý díl nejmenovaného seriálu o sedlačení. Zpočátku jsem tomuto seriálu docela fandila. Říkala jsem si, že všechno, co propaguje normální vesnický život, je pro vesnici dobré.Byla jsem schopná odpustit i lecjaké hlouposti, co se tam občas mihly. Kdovíjak bych před kamerami obstála sama, proto nekritizuju to, co sama neumím. Jen jednu, pro ostatní možná maličkost, jsem jim nemohla odpustit, a to jejich přístup k valaškám. Když už se pro ně rozhodli, moc velkou reklamu se jim udělat nesnažili. Naopak. Ovce se v jejich očích staly hloupými, nekontaktními a neposlušnými zvířaty. A to, prosím, dostali i námi tolik touženou hnědou valašku. Jak my bychom si ji hýčkali! Poslední díl byl poslední kapka pro mé rozhodnutí napsat tohle povídání. Dověděla jsem se v něm, že k srdci jim přirostla všechna zvířata, jen po ovcích se jim stýskat nebude.
Chci tu ukázat na krátkém nekvalitním videu, točeném foťákem, že valašky jsou velmi milá a velmi kontaktní zvířata. Takto nás vítají pokaždé, jen se u nich mihneme. Nevadí, když pro ně zrovna nic nemáme. Stačí jim pohlazení po čumáčku, podrbání na hřbetě. Chvíli to trvalo, než jsme si na sebe zvykli, ale stačilo jen chtít.


Nejpřítulnější je Kazi. Když odcházíme, příšerně řve, že ještě neeeeeeee! Zdá se, že synek bude křikloun po ní.



Valašky se zdají být starostlivé i o další členy státa, i když nepatří do jejich druhu. Tady se tetky sešly, aby se podívaly na Dorotčiny dětičky (i když je tu jisté podezření, že spíš kontrolovaly, jestli náhodou Dorotka nemá něco lepšího k snědku, než ony - ale to je i mezi lidmi, ne?)


Takže, až budete váhat nad tím, zda si pořídit ovce a uslyšíte o nich, že jsou to hloupé, paličaté a nemožně uřvané příšery, vzpomeňte si. prosím, na staré známé:

JAK SE DO LESA VOLÁ, TAK SE Z LESA OZÝVÁ.

13 komentářů:

  1. Ach jo... Taky jsem nejdřív zajásala, že konečně nějaký pořad, na který se budu ráda koukat, ale docela brzy mě to přešlo. Jen další "reality šou"..
    Vladěnko, je vidět, že u vás se zvířátkům daří a líbí. Kéž by to tak bylo u každého "chovatele".

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Vladěnko,
    napsala jsi tu nádherný článeček a videa jsou kouzelná. Také tento nejmenovaný seriál sleduji a když jsem slyšela, že jim ovce nepřirostli k srdci, tak jsem koukala. My máme sice zatím jen dvě ovečky, ale i tak musím říct, že jsou to nádherná a inteligentní stvoření, která když nás slyší, tak hned bečí a běží k nám. Na pamlsky jsme si je naučili velice rychle. Hodně mě překvapovalo, že k nim ovečky nechodí sami, ale je to asi o přístupu. Myslím, že každý člověk, může být s každým zvířátkem kamarád, záleží jen na tom, jak se k němu chová. Mějte se tam moc krásně a pozdrvujte nové přírůstky:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Vladěnko, taky jsem se sem tam na nějaký díl podívala a trošku jsem jim i záviděla, i když vím, že farmaření je především práce a práce a že zvířátkům je fuk jestli je hospodáři dobře nebo jestli je nemocný ... prostě jíst chtějí a udržovat je v čistotě je také třeba. Ale kde přišli na to, že ovce jsou "hloupými, nekontaktními a neposlušnými zvířaty" to tedy nechápu. Já sice kromě dvou papoušků, jedné psí slečny a 5 laboratorních myšek žádná zvířata doma nemám, i když bydlíme v domku, ale ten je ve městě, takže žádné hospodářství v úvahu nepřichází. Na ovečky jsme s našima holkama chodily do takové osady kousek od nás a musím říct, že už jsme se vždycky těšily na to, jak k nám ovečky běžely s milým bečením a radostí, že nás zase vidí. Občas jsme jim donesly nějaký pamlsek a nebo jim holky jen natrhaly trsy trávy, které rostly kolem ohrady. A pokaždé, když jsme zase odcházely domů, tak nás ovečky doprovázely okolo plotu a smutně pobekávaly. A určitě platí přísloví JAK SE DO LESA VOLÁ, TAK SE Z NĚJ OZÝVÁ ... a to nejen u oveček, ale i u ostatních zvířat a zrovna tak i u nás lidí. Krásný zbytek neděle. J

    OdpovědětVymazat
  4. ... a Vaše ovečky jsou zářným příkladem toho, že hloupé a nekontaktní nejsou ani omylem. J

    OdpovědětVymazat
  5. Tak jsem se po dlouhé době koukla na ten seriál. Oni ti mladí toho měli víc, než dokázali stihnout, tak se s ovcemi nezdržovali. Ovce opravdu člověka moc nepotřebuje, stačí ji dobrá pastvina a voda. Pokud si jich člověk víc všímá, zpozoruje, že každá má jinou povahu. Moc rády se pasou volně a popochází za pastýřem, tak jak je v jejich přirozenosti. Je to tak uklidňující, pozorovat je, jak si ukusují trávy, jehňata skotačí, hrají si spolu jak děti. Některé jsou kontaktní víc, jiné míň. Někdy si chodí jen pro pamlsek, ale někdy přišel třebas beránek jen tak a opřel se tělíčkem a jen tak stál, příjemně mně hřál. Až by člověk v něm viděl melancholickou bytost, která si jen tak beze slov přijde a něco s vámi sdílí..... Maruna P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tohle dělá Kazi - přijde, skloní hlavu a čeká na podrbání. Co má jehně, stala se poněkud sebevědomější. Tak se mazlí, že by člověka porazila. Beran si chodí pro pamlsky a pohlazení taky. Je to těžké, dělat, že ho nevidím, ale bylo nám to doporučeno, aby netrkal. Jakou s tím máš zkušenost? Teď je ještě, chudák, sám v ohradě a na holky smí jen koukat.
      Máš pravdu, zvířátek mají hodně. Když se potom nahrnou takové akce typu střiž a nezbytné ošetřování, má člověk co dělat celý den. Ve stresu se pak řekne lecos.

      Vymazat
    2. Ten beránek, kterého jsem vzpomněla, neměl v osudu žít jako otec rodu. Člověk to musí přijmout, ale i užitkové zvíře má být chováno s respektem. Berani se opravdu po hlavičce hladit nemají, na hřbetě možná ano, ale je důležité, aby měli před člověkem respekt. Takový 5měsíční beránek netrká s rozběhem, ale jen tak jemně do člověka ducne, my je ale měli bezrohé. Tříletí berani jsou už prý obtížní vždycky. My jsme doposud měli beránka mladého, který splnil svoji biologickou roli a na zimu jsme ho porazili. Teď budeme kupovat beránka v Německu - plemeno Shropshire(nežerou jehličnany). Toho si budeme muset nechat déle a já se toho trochu obávám.

      Vymazat
  6. Určitě nejsou hloupé, ani náhodou.Vždyť za mnou běhá i morče jako pes. Jsou krásné a teď jsou z nich už filmové hvězdy. Jsem ráda, že jsem je viděla na živo.

    OdpovědětVymazat
  7. Wonderful videos...thank you for posting them with your story.

    OdpovědětVymazat
  8. Vladko dobre jsi to napsala ,nekteri lide k tomu nemaji spravny pristup a proto o zviratech spatne mluvi.Podivala jsem se na videa a Krok me rozesmal jak se mezi holkama porad mota a nikdo si z nej nic nedela ,je proste jeden z nich.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, není to zrovna pravý ovčácký pes. Občas si myslí, že je kocour, a chytá myši, občas se domnívá, že je možná beran, a žebroní o ovčí pamlsky a teď mi manžel vyprávěl, jak s ním opravoval auto. Lehl si s ním pod auto na záda a snažil se spolu s páníčkem zkoumat podvozek.

      Vymazat
    2. Tak tomu rikam opravdovy kamarad.

      Vymazat