čtvrtek 12. dubna 2012

Roztomilé nadělení


Koza Dorotka se k nám dostala už obdařená. Termín nám nebyl jasný, ale polovina dubna se nakonec vyplnila. Zrovna když jsme už polevili v ostražitosti a k tomu do dnešní sněhové vánice, přišlo na svět tohle roztomilé kůzlečí nadělení.
Je to trochu jiná láce, než byla jehňata. Dorotka si je ostražitě hlídá, na nás vydává výstražné bublavé zvuky a na svoje drobečky jemně pomekává. A ta, když jsme je vzali do ruky k ošetření, křičela, jako když je na nože bere. Je to přesně ten samý zvuk, co jsem jako malé dítě neměla v období kolem Velikonoc ráda. Jako kdyby naříkalo malé dítě, co ho někdo trápí. Mamince se nám to špatně vysvětlovalo, proč ta kůzlátka tak křičí.



Příroda to opět zvládla bez naší pomoci. Dorotka dostala pamlsek za odměnu a pochvalu. Její dětičky se třaslavě začaly stavět na nožky a hledat něco dobrého. Zdá se, že to dobře dopadlo.