středa 27. června 2012

Jak se mi předl kašmír


Nic tak jemného jsem snad v ruce ještě nedržela. Chomáčky téhle vlny mi připomínají hedvábí, lehounké jako chmýří, heboučké a lesklé. A kde že jsem k takovému materiálu přišla? Mám ho od Dorotky. Zdarma. Sice se trochu zdráhala, jestli mi má vůbec něco dát, ale nakonec svolila. Že ji neznáte? Tak já napovím:

... sebevědomá hrdá postava, štíhlé nohy, vzhledem trochu jako ďáblice, ale jinak dobrá duše...





Jak získat 10 dkg kašmíru? To se takhle vezme jedna koza a musí být kašmírská. Od jara do podzimu si najde, přes zimu si ráda smlsne na dobrém seně, ale neměla by se moc moc hýčkat teplým ustájením. Ona je zvyklá na jinší zimy, než jsou u nás. Má k tomu připravený pěkný zimní kožíšek. Nebo-li se jí stane to, co jiným zvířátkům v zimě - naroste jí podsada. Čím větší zima, tím hustší podsada. Tak to jsme nevěděli a Dorotku jsme před zimou schovávali. I tak jí na bocích narostl hebounký kožíšek.


Když přijde jaro, kožich už není třeba. Znáte to, chlupy jsou pak všude, jak se jich naši mazlíčci zbavují. A tohle byl ten okamžik, kdy mi Dorotka dovolila  na sebe sáhnout. Pravda, museli jsme ji trochu podplatit mlsáním a přivázat na jedno místo a česat nadvakrát, ale byla celkem trpělivá. Naštvaná byla jen ke konci. Poznala jsem to podle toho, že mi chtěla ukousnout ruku i s hřebenem a nabrat mě na čertí rohy, ať už táhnu... :-D Naštěstí koza není krokodýl.

Vlna z kozy se většinou nestříhá, ale vyčesává. Dlouho doma nebylo po ruce nic, čím by to šlo. Až jeden pet shop poskytl skvělý nástroj. Česání tímto hřebenem se zalíbilo všem. Pan Koc slastně vrněl, Krok dokonce i chvilinku postál a vlna z Dorotky šla konečně dolů.


první vyčesaná várka - přesně 10 dkg
Vyčesaný kašmír je plný drobných nečistot. To by tak nevadilo. Také je plný tuhých pesíků. A to dost vadí.


Hledala jsem informace co s tím  kde se dalo. Chvílemi jsem měla pochybnosti, jestli naše koza je ta pravá koza. Jak jsem se ale tak prokousávala zahraničními články, začalo mi docházet, proč je kašmír tak drahý.

Na přebírání už jsem docela zvyklá, ale tady toho bylo moc. Chloupek po chloupku, trvalo to hrozně dlouho. Když už mě to přestalo bavit, řekla jsem si, že to alespoň nejprve vyperu. A ejhle! Podsada se slila v jednolitou hmotu podobnou namočené vatě a z ní trčely nežádoucí pesíky. Najednou to šlo mnohem rychleji. Doporučuji.
Dočetla jsem se, že během procesu přípravy kašmíru k předení dochází ke ztrátám mezi 20 - 60 %. Jsou to hlavně pesíky, jejichž odstraněním tato ztráta vznikne. Tohle číslo mě uklidnilo, Dorotka je tedy to, co jsme původně předpokládali, a její vlna je v pořádku. Velkovýrobci mají na odstraňování stroje, já ruce.
S vidinou něčeho jemného okolo krku jsem každý den alespoň chvilinku trpělivě vybírala zbylé chlupy. A že jich bylo. Tu hromadu jsem si schválně nechávala na závěrečné porovnání.

čistý kašmír vlevo - asi 5dkg i se sáčkem, pesíky vpravo

Oblíbená hádanka - Čeho je víc? Kilo peří nebo kilo železa?  Vlevo toho sice vypadá objemem víc, ale opak je pravdou. Takže moje ztráty byly skutečně takových 50 - 60 %.
Matematická hádanka - Kolikpak bych musela mít koziček k získání jednoho svetříku? Hodně.

Co si tak člověk může udělat z 5 dkg kašmíru? No, z mládí z dob nedostatku jsem naučená, že z 5 dkg tenounké příze se toho uplete rozhodně více, než z 5 dkg silné příze. Moje snaha tedy byla jasná - upříst co nejtenčí nitku. Šlo mi to jen na vřetánku, pokusy s kolovratem jsem vzdala po pár otočkách kola. Jednonitku jsem pro větší pevnost ještě seskala do dvojnitky a získala tak nějakých 1300 metrů kašmírové příze.



Ze které se ihned plete krajkový šál...

Další odkazy:

12 komentářů:

  1. No Vlaďko, ty jsi prostě úžasná!Krajkový šál Ti už teď závidím, musí pěkně hřát a obdivuji tvou trpělivost.
    Posílám českorajské pozdravy do třeboňska!
    Radka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Třeboňsko zdraví českorajsko a děkuje za pochvalu červené až za ušima :-D

      Vymazat
  2. Vladko ty mas tedy trpelivost,nikdy bych neocekavala ze jsou tak velke ztraty.Ale az bude chladno tak ty to ani nebudes vedet protoze se zabalis do Dorotky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když se to tak vezme kolem a kolem, tak z oveček je taky část materiálu odpad. Ne tak velký a z jedné ovce zřejmě svetr udělám, ale ztráty tu jsou. Tahle nimravá práce ale fakt stála za to. Je to lehounké jako chmýří bodláků nebo pampelišek.

      Vymazat
  3. Vladěnko, smekám před Tebou .... ta příprava kašmíru na předení to je tedy něco!!! Materiál je to úžasný, taky mám doma cca 0,5 kg, ale jeho předení jsem zatím odložila na neurčito, právě kvůli tomu, že na kolovratu mi to zrovna moc nejde a další, stejný neúspěch, jsem zaznamenala při předení velbloudí srsti. Teď jsi mě tak navnadila, že vytáhnu vřetánko a zkusím to znovu. Krásný den. J

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já tak mít 0,5 kg kašmíru, ó jé ;-)
      Jituš, zkoušela jsem různé druhy vřetánek. Chtělo to něco lehčího, ale ne zas tak moc. Buď se to trhalo, nebo zas málo točilo. Takovéto vřetánko opřít do mističky nemám. To by na to asi bylo nejlepší. Taky se tahle vlákna míchají s jiným druhem. Počkám do jara, to už budou kozy dvě (doroste i Amálka), a pak vyzkouším. Aspoň se mám na co těšit.

      Jukni sem:
      http://ixchelbunny.blogspot.cz/2012/06/wet-winter-solstice.html

      Ty česance jsou míchané kašmír - hedvábí - bambus a ještě něco, co neznám. Je to pohádka.

      Vymazat
  4. Prosím článek o Bambuli!

    OdpovědětVymazat
  5. Mám s Vámi mnoho společného. Úchylku pro předení, paličkování a zvířata. (Možná se někdy potkáváme i v Praze ve Spolku).Ponožky od špičky podle Vašeho návodu už jsem zvládla. Mám taky ovečky, jednu merinovou a shetlandskýho berana. A taď mě tak napadlo, že je čas na kašmírovou kozu, aby pomohla spásat naše náletový křoviny v Jizerských horách a zároveň dodala i trošku vlny. A tak bych potřebovala poradit. Musí být kašmírová koza v chlívku? Nebo stačí venkovní přístřešek jako mým otužilým ovcím? Dá se taky dojit? Nebo je to jen krasavice? Děkuju za všechny rady!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Markéto, to je vždycky pěkné, když vím, že nejsem "nemocná vlněným šílenstvím" sama. V Praze se určitě nepotkáváme, na kurzu jsem byla jen jednou a to dávno. Ale teď hodně často uvažuju o kurzu tkaní. A kam jinam, než do Spolku? Moc by se mi líbil ten půlroční, jenže... Někomu to zní jako výmluvy, ale já opravdu nemohu ztrácet víkendy a volný čas. Žádný nemám.
      Nejsem si jistá, jestli jsem na rady ke kašmírce ta pravá. Máme ji teprve druhý rok. Musím říct, že i v těch největších mrazech (byly tu i pětadvacítky) běžně chodila venku, ale na noc si ráda zalezla do boudy. Nemáme klasický chlívek, ale dřevěnou boudu s malým zděným chlívkem uvnitř, a to bylo její místečko pro spaní. Ovce se klidně zakopaly na noc venku pod stromy, Dorota ne. Kašmírky by měly být otužilé, taky čím větší zima, tím lepší podsada - vlna. Víc o nich určitě bude vědět paní Hanušová, od které ji máme. Nebo bych se poptala na iFauně, tam chodím pro radu často. Ale připravte se na to, že koza není ovce. Nějaké zkušenosti už jsem měla z dřívějška, ale na lotroviny všeho druhu, co koza umí, jsem připravená nebyla.

      Vymazat
    2. A mohla byste mi, prosím, dát na paní Hanušovou nějaký kontakt?
      Byla jsem letos o prázdninách na moc hezkém kurzu tkaní v Domě pod jasanem. Je to u Trutnova. Krásné místo, moc milí lidé. Tři dny v tkacím ráji...

      Vymazat
    3. iva.hanusova@centrum.cz - mail zanechala p.Hanušová na iFauně

      Trutnov - hmm. Před pár lety jsme strávili pár dní dovolené na severu Čech. Všude tam na mne dýchala atmosféra tradičních textilních řemesel. Bylo toho tam hodně k vidění.

      Vymazat

    4. Děkuju! Tady jsou stránky tkalcovského muzea:
      http://www.dumpodjasanem.cz/o-nas.html

      Vymazat