středa 27. června 2012

Jak se mi předl kašmír


Nic tak jemného jsem snad v ruce ještě nedržela. Chomáčky téhle vlny mi připomínají hedvábí, lehounké jako chmýří, heboučké a lesklé. A kde že jsem k takovému materiálu přišla? Mám ho od Dorotky. Zdarma. Sice se trochu zdráhala, jestli mi má vůbec něco dát, ale nakonec svolila. Že ji neznáte? Tak já napovím:

... sebevědomá hrdá postava, štíhlé nohy, vzhledem trochu jako ďáblice, ale jinak dobrá duše...





Jak získat 10 dkg kašmíru? To se takhle vezme jedna koza a musí být kašmírská. Od jara do podzimu si najde, přes zimu si ráda smlsne na dobrém seně, ale neměla by se moc moc hýčkat teplým ustájením. Ona je zvyklá na jinší zimy, než jsou u nás. Má k tomu připravený pěkný zimní kožíšek. Nebo-li se jí stane to, co jiným zvířátkům v zimě - naroste jí podsada. Čím větší zima, tím hustší podsada. Tak to jsme nevěděli a Dorotku jsme před zimou schovávali. I tak jí na bocích narostl hebounký kožíšek.


Když přijde jaro, kožich už není třeba. Znáte to, chlupy jsou pak všude, jak se jich naši mazlíčci zbavují. A tohle byl ten okamžik, kdy mi Dorotka dovolila  na sebe sáhnout. Pravda, museli jsme ji trochu podplatit mlsáním a přivázat na jedno místo a česat nadvakrát, ale byla celkem trpělivá. Naštvaná byla jen ke konci. Poznala jsem to podle toho, že mi chtěla ukousnout ruku i s hřebenem a nabrat mě na čertí rohy, ať už táhnu... :-D Naštěstí koza není krokodýl.

Vlna z kozy se většinou nestříhá, ale vyčesává. Dlouho doma nebylo po ruce nic, čím by to šlo. Až jeden pet shop poskytl skvělý nástroj. Česání tímto hřebenem se zalíbilo všem. Pan Koc slastně vrněl, Krok dokonce i chvilinku postál a vlna z Dorotky šla konečně dolů.


první vyčesaná várka - přesně 10 dkg
Vyčesaný kašmír je plný drobných nečistot. To by tak nevadilo. Také je plný tuhých pesíků. A to dost vadí.


Hledala jsem informace co s tím  kde se dalo. Chvílemi jsem měla pochybnosti, jestli naše koza je ta pravá koza. Jak jsem se ale tak prokousávala zahraničními články, začalo mi docházet, proč je kašmír tak drahý.

Na přebírání už jsem docela zvyklá, ale tady toho bylo moc. Chloupek po chloupku, trvalo to hrozně dlouho. Když už mě to přestalo bavit, řekla jsem si, že to alespoň nejprve vyperu. A ejhle! Podsada se slila v jednolitou hmotu podobnou namočené vatě a z ní trčely nežádoucí pesíky. Najednou to šlo mnohem rychleji. Doporučuji.
Dočetla jsem se, že během procesu přípravy kašmíru k předení dochází ke ztrátám mezi 20 - 60 %. Jsou to hlavně pesíky, jejichž odstraněním tato ztráta vznikne. Tohle číslo mě uklidnilo, Dorotka je tedy to, co jsme původně předpokládali, a její vlna je v pořádku. Velkovýrobci mají na odstraňování stroje, já ruce.
S vidinou něčeho jemného okolo krku jsem každý den alespoň chvilinku trpělivě vybírala zbylé chlupy. A že jich bylo. Tu hromadu jsem si schválně nechávala na závěrečné porovnání.

čistý kašmír vlevo - asi 5dkg i se sáčkem, pesíky vpravo

Oblíbená hádanka - Čeho je víc? Kilo peří nebo kilo železa?  Vlevo toho sice vypadá objemem víc, ale opak je pravdou. Takže moje ztráty byly skutečně takových 50 - 60 %.
Matematická hádanka - Kolikpak bych musela mít koziček k získání jednoho svetříku? Hodně.

Co si tak člověk může udělat z 5 dkg kašmíru? No, z mládí z dob nedostatku jsem naučená, že z 5 dkg tenounké příze se toho uplete rozhodně více, než z 5 dkg silné příze. Moje snaha tedy byla jasná - upříst co nejtenčí nitku. Šlo mi to jen na vřetánku, pokusy s kolovratem jsem vzdala po pár otočkách kola. Jednonitku jsem pro větší pevnost ještě seskala do dvojnitky a získala tak nějakých 1300 metrů kašmírové příze.



Ze které se ihned plete krajkový šál...

Další odkazy: