úterý 17. července 2012

Bouřkové ohlédnutí


Vylovila jsem z foťáku pár starších fotek, mezi nimi i krátkou reportáž o "krátce poté". Sluníčko po té bouři dělalo jako by nic, sílu ale nemělo. Kroupy ležely v zahradě ještě dlouho, v deseti stupních se jim roztát nechtělo.


Takto to schytaly milé denivky. Tahle už letos nepokvete.

Takto víno u stěny domu. Na jaře zmrzlo, znovu obrazilo a vykvetlo, aby i tyhle pozdní hrozníčky otloukly kroupy.

Po makové nádheře zbyla jen spoušť. Vydržely jen mrkve ukryté v zemi.
 

Krokovi se tohle nadělení líbilo. Konečně trochu ochlazení. Válel se v nich, ochutnával. Bral to prostě s psím klidem.

Zvířátka si to vůbec užila. Kroupy přečkali v ovčíně a pak nastaly hody. Díky ledu i větru jim totiž na pastvě přistálo tolik větviček s listím! Přišli jsme je zkontrolovat a stádo ani nemělo čas nás pozdravit. Břicha nacpaná pěkně do kulaťoučka, plné huby je tak krátce udělaly bebe, aby se neřeklo.

Za své vzal i starý mohutný dub. Naštěstí nikomu ani ničemu neublížil. Jen mi teď jeho koruna schází při výhledu z okna.

A takto teď převážně vypadá obloha od té doby. Teploty nevylezou nad 15°C. Obloha mě sice fascinuje svými barvami, ale po sluníčku už se mi začíná stýskat. Ale přece jen jedno pozitivní vidím - 
NEJSOU KOMÁŘI!


Další z mnoha letošních bouří přechází.

8 komentářů:

  1. nářez.
    U nás předevčírem větérek zlomil stromek naschi. Mělo pěkně nasazeno, letos by poprvé zarodilo. Manžel podezíral kozy ze škodění, tedy, stále se trajdající a mléko z vemen kradoucí kozičku Upírku. Ale na zlomeném stromku nechybí ani lísteček. Vidělas kozu, co by pohrdla ovocným listím? Když už je v dosahu... a sladký lupení (šťovík malolistý, kterým je záhon zaplevelený je také netknuté. A tomu tedy žádná koza neodolá. I kdyby byla přecpaná jak žok.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dokud jsme neměli čtyřnohé kámošky, myslela jsem si, že chodí spořádaně po čtyřech s hlavou neustále u země, uždibujíc si zelené travičky. Teda o kozách jsem něco málo tušila. Tahle představa vznikla asi na základě romantických obrazů rozlehlých pastvin (bez stromků, snad jen jeden vzrostlý aby se neřeklo). Teď už vím, že chodit po dvou není cizí nejen kozám(panu Ladovi jsem nevěřila). A taky vím, proč se říká mlsná koza a co taková koza dokáže kvůli své mlsné hubě podniknout. Jednou přijdu na kontrolu a ony budou sedět na větvi v koruně stromu - ty menší už jsou dokonale sežrané.

      Vymazat
  2. Groźne jednak piękne. Widzę, że piesek mimo, że zdziwiony to też zadowolony.

    OdpovědětVymazat
  3. Vlaďko,tak to by mě asi trefil šlak taková pohroma! U nás sice kroupy nebyly, ale všechno už je podmáčené a obalené blátem jak pořád prší a do toho od včerejška ještě ten šílený vítr, tak takhle si léto tedy opravdu nepředstavuju :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vlasti, vzala jsem to nějak smířeně. Skleník vydržel i to co je v něm, tak něco málo sklidím. Ale ztráty mám dost velké, vzhledem k tomu, že jsem za semínka utratila téměř 1000 Kč a kde nic tu nic. Práci nepočítám.

      Vymazat
  4. Páni, tomu tedy říkám pohroma... nám se naštěstí kroupy obloukem vyhnuly...ale sluníčko se ukáže málokdy, pořád prší :(
    Jinak musím říct, že váš pejsek má úžasně modrá očka...to už jsem dlouho neviděla :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. On je má vlastně modrohnědá, jen ty hnědé fleky má schované pod víčky. Dlouho jsem si myslela, že budeme mít šilhavýho psa, než ty fleky vylezly a zhnědly. Oči má zvláštní a sám je taky zvláštní. Divím se, jak jsem mohla doteď být bez takového psa ;-D

      Vymazat