čtvrtek 2. srpna 2012

Když je v Praze abnormální hic - jdeme do botanickézahrady

pohled na Hradčany z vyhlídky v botanické zahradě
Nevím, jak se nám to vždycky povede, vždyť tak pečlivě plánujeme a sledujeme předpověď počasí, ale na naše výletování nám s železnou pravidelností počasí nevychází. Sjíždíme-li řeku, obyčejně nám celý týden proprší. Rozhodneme-li se pro návštěvu turistických zajímavostí, obdaří nás příroda vedry k zalknutí. Podle předpovědí mělo vedro být až o víkendu po našem návratu domů. U nás na jihu to platilo do puntíku. Ale zatímco naše oblast dostala další spršku krup a přívalových dešťů, co mi utloukly zbyteček životaschopných rostlinek zbylých od minulé kroupové nadílky, v matičce Praze jsme se ploužili od rána rozpálenými ulicemi, zažívali suchou saunu v tramvajích a koupali se ve vlastních tělních tekutinách. Dost dobře jsem nechápala turisty navlečené v džínách a někdy i svetrech, jak to mohou vydržet. Zřejmě je pro ně Praha takový zážitek, že přestali vnímat nesnesitelnou okolní teplotu. Nebo jsou zvyklí na vyšší grády. Co v takovém vedru dělat v Praze? Galerie v jízdárně Pražského hradu poskytla chládek i potěchu oka. Trocha nákupů - obchodní domy jsou klimatizované. A potom nás napadla botanická zahrada, kam jsem se chtěla už dlouho podívat.
Pokud si myslíte, že v zahradě naleznete chládek a stín, pak vás vyvedu z omylu. Na celou její plochu se pilně opíralo slunce a vedro bylo i ve stínu. Přesto to byl zážitek.


Zahradě nyní vládly letničky. Pokaždé si slibuji navštívit Prahu v květnu, abych mohla vidět všechnu tu rozkvetlou nádheru, ale nikdy mi to nevyjde. Tady ale bylo také mnoho k vidění.





Zaujaly mě proutěné záhonky v bylinkové části zahrady


Z vyhlídky zahrady byl krásný pohled na trojský zámeček i celou Prahu.

Zaujaly nás zajímavé sochy a objekty po celé zahradě.

dáma žebrající o polibek

dáma, co ho dostala

a skřítek, co ho nedostal

železní oři pasoucí se nad tím vším

ze své pastviny mají ten nejkrásnější výhled

obrovský žabák, co se chce ochladit v jezírku, ale nikdy nedoskočí
zlaté rybky pod ním o tom vědí své

A co potěšilo mojí dušičku nejvíce? No přece přehlídka mých oblíbených denivek. Jejich čas už byl sice pryč, ale nějaké květy tu pro mě ještě zbyly. Moře květů. Vybírám jen ty nejfotogeničtější.






I jiné květiny se přes úmorné vedro snažily být co nejkrásnější. Některým to vyloženě svědčilo.





Se zahradou jsme se rozloučili, ale přes zahrady jsme se vraceli do centra. Pěšky. Bylo to lepší, než v rozpálené hromadné dopravě.

pohled na Hradčany přes park trojského zámečku




4 komentáře:

  1. V Praze jsem byla uz hodnekrat ale v botanicke zahrade jeste ne.Podle tvych fotek ted vim ze to budu muset napravit ,je to tam moc hezke.Jsem rada ze jsi nam to ukazala.

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkné záběry květinek! Jestli jsi nebyla v Praze v květnu, tak si to opravdu někdy dopřej. Je to nádhera, když kvetou stromy. Doporučuji i návštěvu zahrad pod Hradem, je to sice placené, ale je to zážitek. Maruna P

    OdpovědětVymazat
  3. Vypada ze i tam bylo dost teplo :-), ale krasne pohledy.

    OdpovědětVymazat
  4. Vlaďko, to je krása! V téhle botanické zahradě jsme byli před pár lety v době kdy kvetly lilie a taky to byla úžasná podívaná :)

    OdpovědětVymazat