středa 15. srpna 2012

Na pastvě


Občas si chodím na IFaunu počíst diskuze o kozách a ovcích. Jsem chovatel začátečník a hodně informací a názorů se hodí. A nedávno mi padl do oka tento: Co je pro ovce dobrá pastva, je pro kozy hladomorna.
Tak to platí. Ovečky si chodí s hlavou skloněnou a sotva nějaký trs trávy povystrčí svoji kštici, už ho uštípnou. Na pastvě tak modelují krásný anglický trávník. Přeženeme-li stádo na vedlejší pastvu s trávou kolem 10 cm, jsou ovečky spokojené a užívají si hojnosti. Kozy začnou zděšeně pobíhat a hledat, který klacík jim v mezidobí obrazil lupínky.
Většinou toho moc nenachází, protože v předchozí etapě nebohému proutku oloupaly labužnicky kůru a ten je tak navěky suchý. A tak kozy začnou provádět cirkusové kousky. Protahují se oky mnohem menšími, než je obvod jejich bříška, chodí po dvou, div že nelezou po plotě. Zatímco se naplněné ovečky válí ve stínu a slastně si přežvykují, kozy stále pobíhají okolo a hledají co ohnout, ožrat, oloupat. Nejvíc je rozčiluje vedlejší loučka, co si na ní pěstujeme otavu. Natahují krky skrz pletivo, až máme obavy, že z koz budou žirafy.

nalákat drobotinu není vůbec těžké

A tak jsme to zkusili. Prý když vezmete dominantní kozu a uvážete ji na pastvu, ostatní se jí budou držet (informace také z IF). Obrtlíky máme dva. Jenže chytit vykutálenou Balbínu je nesplnitelný úkol. Pro pamlsek přiběhne, slupne ho a hned obratně mizí v křoví nebo jiném nepřístupném místě a posměšně se na nás šklebí kozím pyskem. A tak byla obojkem opatřena jen Dorotka, stejně je vedoucí, a šlo se.

Nejdřív trochu po smyku Dorotka

za ní milostivě Balbína

nakonec drobotina

Ale jen kousek. Jakmile kozí čtyřka spatřila vratičové houští kolem cesty, nemohla se od této rostliny odtrhnout. Drze mi ožraly všechny květy, co jsem chtěla pro barvení. Balbína se zasekla a že dál nepůjde a že nemusí být všude, kde je ta protivná Dorota, co vede jenom proto, že je služebně nejstarší a má rohy. A tak byla zahnána nazpět a na pastvu byla uvázaná jen Dorotka.


No to byl kozí ráj! Měla trávu do pasu! A ostřici, tu ona ráda! Jděte někam s jetýlkem, to není nic pro kozu.


Amálka v té trávě zmizela skoro celá.
 

I Bambulka si spokojeně pomekávala a pustila se pro změnu do mé další barvířské rostliny - zlatobýlu.



Balbína na ně nejprve závistivě pokukovala zkrz plot a potom šla naštvaně trucovat do olšoví.

co to... co to tam dělají? co to tam mají? co to tam žerou?

já si tady trucuju!

nechte mě být, jsem naštvaná!

Neuchlácholily ji ani nasečené pamlsky, co jsem jí naházela přes plot. Byla to pro ni asi hodně velká lekce, protože příště už se s laskavým svolením chytit nechala a dokonce vydržela na jednom obrtlíku spolu s Dorotou, bok po boku. Hlavně když je plné bříško!