středa 15. srpna 2012

Na pastvě


Občas si chodím na IFaunu počíst diskuze o kozách a ovcích. Jsem chovatel začátečník a hodně informací a názorů se hodí. A nedávno mi padl do oka tento: Co je pro ovce dobrá pastva, je pro kozy hladomorna.
Tak to platí. Ovečky si chodí s hlavou skloněnou a sotva nějaký trs trávy povystrčí svoji kštici, už ho uštípnou. Na pastvě tak modelují krásný anglický trávník. Přeženeme-li stádo na vedlejší pastvu s trávou kolem 10 cm, jsou ovečky spokojené a užívají si hojnosti. Kozy začnou zděšeně pobíhat a hledat, který klacík jim v mezidobí obrazil lupínky.
Většinou toho moc nenachází, protože v předchozí etapě nebohému proutku oloupaly labužnicky kůru a ten je tak navěky suchý. A tak kozy začnou provádět cirkusové kousky. Protahují se oky mnohem menšími, než je obvod jejich bříška, chodí po dvou, div že nelezou po plotě. Zatímco se naplněné ovečky válí ve stínu a slastně si přežvykují, kozy stále pobíhají okolo a hledají co ohnout, ožrat, oloupat. Nejvíc je rozčiluje vedlejší loučka, co si na ní pěstujeme otavu. Natahují krky skrz pletivo, až máme obavy, že z koz budou žirafy.

nalákat drobotinu není vůbec těžké

A tak jsme to zkusili. Prý když vezmete dominantní kozu a uvážete ji na pastvu, ostatní se jí budou držet (informace také z IF). Obrtlíky máme dva. Jenže chytit vykutálenou Balbínu je nesplnitelný úkol. Pro pamlsek přiběhne, slupne ho a hned obratně mizí v křoví nebo jiném nepřístupném místě a posměšně se na nás šklebí kozím pyskem. A tak byla obojkem opatřena jen Dorotka, stejně je vedoucí, a šlo se.

Nejdřív trochu po smyku Dorotka

za ní milostivě Balbína

nakonec drobotina

Ale jen kousek. Jakmile kozí čtyřka spatřila vratičové houští kolem cesty, nemohla se od této rostliny odtrhnout. Drze mi ožraly všechny květy, co jsem chtěla pro barvení. Balbína se zasekla a že dál nepůjde a že nemusí být všude, kde je ta protivná Dorota, co vede jenom proto, že je služebně nejstarší a má rohy. A tak byla zahnána nazpět a na pastvu byla uvázaná jen Dorotka.


No to byl kozí ráj! Měla trávu do pasu! A ostřici, tu ona ráda! Jděte někam s jetýlkem, to není nic pro kozu.


Amálka v té trávě zmizela skoro celá.
 

I Bambulka si spokojeně pomekávala a pustila se pro změnu do mé další barvířské rostliny - zlatobýlu.



Balbína na ně nejprve závistivě pokukovala zkrz plot a potom šla naštvaně trucovat do olšoví.

co to... co to tam dělají? co to tam mají? co to tam žerou?

já si tady trucuju!

nechte mě být, jsem naštvaná!

Neuchlácholily ji ani nasečené pamlsky, co jsem jí naházela přes plot. Byla to pro ni asi hodně velká lekce, protože příště už se s laskavým svolením chytit nechala a dokonce vydržela na jednom obrtlíku spolu s Dorotou, bok po boku. Hlavně když je plné bříško!

14 komentářů:

  1. :o))) Ty bys mohla psát večerníčky! :o))))A ještě by se děcka něco naučila! :o)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A ty bys mohla být můj fanklub :-D Pravidelná čtenářka zvířecího deníčku.

      Vymazat
    2. Tak to se hlásím do Fanklubu. Tvoje vyprávěnky o příhodách vašich zvířátek jsou opravdu jak do večerníčku. Ty budeš super babička! Musím se pochlubit. Moje 10měs vnučka opravdu pěkně vnímá živá zvířátka, dneska mi předvedli, jak na otázku:jak dělají beránci. hned říkala BE,BE. Když vidí, jak beránci dostávají něco k snědku, hned mele pusinkou a chtěla by taky. U druhé babičky vidí spoustu dalších zvířátek, co tak lidi na vesnici obvykle chovají. Lituji děti, které ten kontakt s přírodou a zvířátky nemají. Maruna P

      Vymazat
    3. Z naší vísky domácí zvířata úplně zmizela (kromě koček a psů), teprve teď se zase po vajíčkové krizi sem tam ozve kohout nebo husa. Na náš zvěřinec se chodí dívat děti místní i lufťácké jako do Zoo. Uvažuji o informační tabuli, neboť chudinky rohaté valašky jsou občas považovány za kozy :-D
      A vnoučata? Snad se někdy dočkám. Zatím mi říkají ovčí babička, protože jsem pořád zahrabaná někde mezi chuchvalci vlny.

      Vymazat
    4. No to si piš, že jsem Tvojí fanynkou! :o))) Když jsem byla malá, táta mě s sebou pokaždé brával, když jel pracovat někam na vesnici (byl malíř-natěrač=okna, dveře, malování..) A já s ním jezdila neskutečně ráda! Hlavně, když byly k dispozici zvířátka. Mám na tu dobu neskutečně krásné a stále živé vzpomínky...A ty vůně... A když měli i koně, tak jsem nepotřebovala ani jíst!! :o))

      Vymazat
    5. Máš hezký vzpomínky. U nás bylo v dětství jen drobné zvířectvo - králici apod. Kolektivizace a následné dělnické profese odnaučily moje prarodiče hospodařit. Prý mívali kozu i kravku, já už to ale nepamatuju, i když jsem nejstarší vnouče. Taky to živilo celou rozvětvenou rodinu - babička měla šest dětí. Záviděli jsme kamarádce, jejíž rodiče se nenechali přemluvit a dál hospodařili. Měli i koně a to byla sláva, když nás nechala Hanka na Aidě svézt.

      Mimochodem, na vaší zahrádce jsou šikovné ruce celé rodiny fakt znát.

      Vymazat
  2. Ja jak porad chodim nakukovat, predevcirem jsem se byla uz i na jedny ovecky s kozenkama podivat a premyslim, ze si asi nejaky pozemek pronajmu, kdyz jeste nejsou finance na koupi a budu mit zviratka na pronajatem, at uz je muzu mit co nejdriv, treba pristi rok

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A jsi připravena na všechno? Ono to vypadá romanticky, ale třeba zrovna dneska běhám od rána jen kolem nich - suším seno, seču trávu pro dokrmení, seču kopřivy, které jediné mlsoty nežerou a celá pastva by nám tak jimi zarostla, naháním mlsnou kozu, co se jí zalíbily vycházky a myslí si, že to tak bude každý den. Dovolená se odehrává ve stylu někam si na den dva odhopnout a rychle zpátky a dohánět resty. Tři čtyři zvířátka by stačily (říkám si), ale kterého se zbavit? Nemám to srdce, všechny jsou mi milý, i když někdy na zabití, když si postaví tvrdou rohatou hlavu.

      Vymazat
    2. ja bych asi chtela jen ty ovecky, kozenky ne. Ale musel by mi uz i manzel pomahat, seno a pod bych sama uz nezvladala :( A ted jsem se vratila z dovolene, jen 4 dny, manzel musel zustat doma a starat se o zviratka. Tak v tom by se asi nic nezmenilo

      Vymazat
    3. Ovečky jsou hodnější než kozy, s kozama je zase větší legrace.

      Já to všechno kolem zvířat taky samozřejmě nedělám sama :-D Manželova maličkost je u toho nezbytná.

      Vymazat
  3. Moje babicka mela kozy, a ty snedly vsechno ve vysi jejich hlav a vys, vcetne pradla ktere vyselo hodne vysoko :-))

    OdpovědětVymazat
  4. Kozy můžeš buď bezmezně milovat a nebo hluboce nenávidět. Nic mezi tím není.
    Vše okolo zvěřince dělám sama. Děs celoroční. Ale hluboká poklona a vřelý dík manželovi za údržbu "strojního parku" a lepení hrabišťat a tak podobně dílensky.
    Laďko, vím, nedojíš. Ale i tak. Nauč se poslouchat zdravé škrundání bachorů. Kozy jsou ludry, sežerou i co nemají. Zdutou poznáš, ale zastavený bachor je horší svou neviditelností a následky jsou fatální. Fauňáci poradí.

    OdpovědětVymazat
  5. Jo a ještě jsem si vzpomněla - u jedné tety (dožila se 99 let!!)měli pořád nějakou kozu. A že tehdy nebylo moc na výběr, byla pokaždé bílá a každá měla jen jedno jméno: "BLONDÝNKA" :o)))
    Vidíš, jaké hluboké vzpomínky ze mě dostáváš? :o)

    OdpovědětVymazat
  6. Taky se mi líbí, jak nám vyprávíš za svoje zvířátka.A přidáš spoustu krásných fotek.Vždycky se zasměju.

    OdpovědětVymazat