středa 2. ledna 2013

Co dělají zvířátka v zimě...

Kožíšek občas pěkně svědí... (však ona to z něj panička vypere :o))

Ta pravá zima tu ještě nenastala. Sníh sice napadl, ale vzápětí bleskurychle roztál a zaplavil krajinu bývalých močálů vodou. Ta je teď všude, kam se vrtneme. Uzavřená pod tenkou slupkou ledového příkrovu dráždí Kroka a vyzývá ho k průzkumným akcím.

Co to je?

... zem nezem?

je to voda nebo ne?

ale báječně se v tom dovádí!

No jo, však už jdu!
 Ovečky si ve sněhových závějích rychle vydupaly cestičky a z nich jsou teď ledové skluzavky.


Jim to nevadí, běhají si klidně i v kalužích, ale pro nás se každodenní cesta s vodou a krmením stává velmi dobrodružnou a překážek plnou výpravou. A jak se jim v čase - nečase vede? Cpou se, cpou se, cpou se.





Některé už zřejmě za dva nebo za tři. Bříška se jim pěkně zvětšila, jen ještě není jasné, jestli za to může seno nebo Bivoj. Zima jim nevadí. Jejich vlna narůstá opravdu rychle a ani není poznat, že na podzim přišly všechny o kožich. I kozy jsou k nepoznání. Balbína teď skvěle zapadá do stáda valašek. Její srst zhoustla a jakoby se prodloužila. Dorotě také rychle přirůstá budoucí kašmír.


Prcky jsme raději nechali zavřené v teplém chlívku. 
 Mělo to dva důvody. Byla jim zjevně zima a ani se jim proto nechtělo ven. Druhý důvod - přes všechno to velké stádo se už ani nedostali k jeslím. Nejdřív to obě kozulky řešily tak, že si zalezly pod jesle, prostrčily hlavu zezadu a hodovaly. Jenže se vykrmily do velikosti, kdy už se pod jesle vlezla jen hlava a zadeček vystrčený ven se stal terčem pro trkání, drkání a jiné ústrky.

 Teď mají Amálka s Bambulkou své vlastní apartmá a je klid.

Beran Bivoj si ještě stále užívá volného pobíhání se stádem. Nechová se jako vedoucí, to je pořád Teta. Ale občas na nás začíná "vystrkovat růžky". V uvozovkách je to schválně, protože dostat jeho mohutnými rohy není nic příjemného. Můžeme si za to sami. Nevydrželi jsme a podstrčili občas nějaký ten pamlsek i jemu. Každý se holt musí přesvědčit sám na svou vlastní kůži.


Já jsem malý, ale šikovný! Další trkavec - kozlík Matěj.

Ze všech nejlépe se má Pan Koc. Naučil se vemlouvavým způsobem vetřít do domu. Místnost s krbem je jeho a běda, když někdo z nás opustí své křeslo. Občas bych chtěla být kocourem :-)


10 komentářů:

  1. Jsem ráda, že jsem Tě našla. Já ti děkuji za to, že jsi. Vše nejlepší

    OdpovědětVymazat
  2. Královsky se u vás mají všechna zvířátka a Pan Koc mi připomíná naše dvě holky kočičí, které se s příchodem zimy trvale nastěhovaly domů.
    Přejeme krásný nový rok všem živým tvorečkům, co u vás žijí, Mirka a kluci

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Všechna pozdravení jsem vyřídila a přidala i podrbání.

      Vymazat
  3. Vladěnko, krásně se u tebe mají zvířátka :-) Přeji šťastný, pohodový a jen dobrý rok 2013 :-) Moc ráda nakukuji jak se se zvířátky máte :-) A berana bych se bála...Ikdyž ovečky jsou můj sen :-) papapa Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za přání. On je ten náš Bivoj celkem dobrák. Jen pokud jde u jídlo, nikdo z naší zvěřiny nezná bratra. Ale to se stává i u lidí, že?

      Vymazat
  4. A v příštím životě bych chtěla být jakýmkoli zvířátkem, ale musela bych bydlet u vás! :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jééé, to nechtěj, to by sis pěkně zabečela! A jen by ti trochu narostl teplý kabátek, už bych nad tebou stála s nůžkama a CVAK-CVAK! ;-)

      Vymazat
  5. Krásná špionážní fotka. :-)
    Vladi, já Vám ta zvířátka tak závidím... ale věřím, že je s nimi krom radosti i spousta práce a za pár dní bych asi hudrovala, jak nic nestíhám. :-)
    Obdivuji, jak všechno zvládáte a do toho ještě vytváříte nádherné věci.

    Pokojný nový rok!

    OdpovědětVymazat
  6. vypadají všichni moc spokojeně. krásné fotky. jé...
    ono to vypadá moc hezky a pak taky to, co z toho vyrobíš, je krásné, ale ta práce a pravidelnost, za každého počasí, ty beraní růžky... ou jé!

    OdpovědětVymazat