neděle 20. ledna 2013

Velké ticho...

... zde na blogu neznamená, že se nic nedělo. Naopak, v mém reálném světě se toho dělo tolik, že na ten virtuální nezbyl čas. Nevydržím a přeskočím některé přadlácké i chovatelské historky. Musím se totiž pochlubit svým novým pomocníkem a doufám, že časem i velkým kamarádem. Hodně jsem šetřila, ke kulatým narozeninám si nepřála nic jiného, pomohla rodina i ovečky (dotace) a voilá! Mám ho! Zatím nevypadá, ale brzy z něj bude krasavec.



Co že je to v té krabici ukryté? Vytoužený stav. 
Určitě už dobře rok sháním informace, čtu postřehy, vyptávám se a sleduji ostatní, na čem pracují. Chtěla jsem být patriotem a vybrat si výrobek českého původu. Je z čeho vybírat, ale mě nakonec přesvědčila dokonalá instruktážní videa k navádění osnovy firmy Ashford. Nejvíce jsem se totiž obávala, že nezvládnu právě tento první krok, nezbytný při tkaní. Na videa jsem se podívala několikrát, až bylo rozhodnuto.


Nemůžu si pomoci, ale musím projevit velké uznání tomu, jak mají výrobky této firmy všechno promyšlené.
Stav přišel rozložený na jednotlivé součástky, úhledně zabalený spolu s polopatickým instruktážním návodem. Zvládla jsem ho smontovat dohromady sama, jen občas bylo třeba použít manželovy hrubší síly.
Takto vypadá rozložený, zabere přesně místo na našem jídelním stole.



A takto vypadá složený, když ho jdu uložit do svého kumbálku, kam schovávám před návštěvami všechen můj pracovní nepořádek. Tahle jeho skládací a rozkládací výhoda mě také hodně oslovila. Stav se totiž dá složit i se zavedenou osnovou, uklidit do kumbálku, návštěva odejde, rodina poobědvá a šup s rozloženým stavem zpátky na stůl.


Sobota se nesla v duchu trápení se s osnovou, neděle pak proběhla radostně, tkaní bylo hotový požitek. Ale to je dlouhé vyprávění na celý nový článek.