neděle 10. března 2013

V očekávání

dobrý seno!!!!

Z pátka na sobotu jsem měla jeden ze svých barevných živých snů. Manžel v něm sám táhl městem, ve kterém jsme před dvaceti lety bydleli, přívěsný vozík za auto plně naložený senem. Dřel se do kopce, ale šel docela rychle. Nemohla jsem ho dohonit. Volala jsem, hulákala, ale teprve když přihazoval na vůz další koš se senem, dohonila jsem ho. Ptám se, proč mi utíká a neodpovídá. V okamžiku, kdy se na mě otočil, jsem věděla, že se něco stalo. Už mi to ale nestačil říct, sen skončil.

Celé dopoledne jsem přemýšlela, jestli mi tenhle sen něco přinese do života. Starosti se senem se mi zřejmě vrazily do hlavy. Ale teď už ho zase máme dost! Před polednem přišel manžel zvenku, prosekával v lesíku husté smrčí. Pro naše zvířata je to vítaná pochoutka, zbaští jehličí i kůru. Sekl se při tom do prstu. Tak to by bylo, řekla jsem si.

Balbína v očekávání a budoucí taťka

Odpoledne jsme se vydali na obvyklý okruh s Krokem. Nám nevadilo, že je hnusně a mží, jemu nevadilo, že je ještě zima a nejraději by si nechal aportíky házet do sotva rozmrzlého rybníka. Naštvaný, že jsme mu to nedovolili, vlezl si alespoň do potoka. Okruh jsme zakončili u stáda.


Kdeee jsteee? Ječely oveny a vůbec jim nevadilo, že jsme tam o hodinu dřív. Co nám dáteee? Kdeee to máteeee? strkaly mi nosy do kapes, protože jejich mlsné huby cítily zbytky drobků po chlebu. Máme takový systém - zatímco manžel nakládá v ovčíně do jeslí, já je zaměstnávám pamlsky, aby ho neušlapali. Hrozně se přitom nasměju, prodloužila jsem si takto život nejmíň o pět let. Spočívá to v tom, že mám kousíčky suchého chleba a rohlíků odložené na místě, kam nedosáhnou. Vždycky si trochu vezmu do rukou a pak před tím dvanáctihlavým stádem + Krok prchám. Skáču rozčvachtaným bahnem a snažím se moc nezastavovat, jinak by mě ti mlsní mastodonti převálcovali. Když jim dostatečně uteču, otočím se a těm nejbližším strčím něco do huby. Mňam, mňam, mlaskají si a ti za nimi chtivě ohrnují pysky a natahují krky - Nám taky něco!Občas musím hodit i Krokovi, protože ten žárlí a párkrát už taky chňapnul za nejbližší čumák, který mu uzmul jeho nejoblíbenější pamlsek (suchý rohlík! považte, ne kost!).

nejvíc se natahuje Balbína, na tu ovce nemají


A Bambulka má protekci, v klidu dostává v ústranní to nejlepší

Dneska jsem taky schytala pěknou herdu od berana, to už jsem se tak nechechtala. Ale můžu si za to sama. Když on je tak pěkný, tak kdo by ho občas nepodrbal na nose a pod bradou a tajně mu nepodstrčil. Já vím, že se to nemá. A on se na mě ani nerozběhl, jen do mě svou beraní silou ducl, aby se připomněl. To zas bude modřina, ještě že nenosím sukně.


Když se otevřela brána hojnosti, pelášilo stádo chrupnout si sena. Nastal čas kontroly vystrčených zadnic. Zatímco si přežvýkavci přežvykují, my kontrolujeme těhulky, jestli už se neblíží jejich čas. Nejvíc se asi blíží k porodu koza Balbína. Vemínko se jí zvětšuje, chodí ztěžka... Ale i ovce už se sotva valí, břicha skoro vláčí po zemi. Hlídáme je takto už asi dva týdny. Ale zase se jim podařilo s námi zamést.



Překvapení!!!



první letošní narozeneček - roztomilá kozlička
Kůzle Amálka se tentokrát k ničemu nehrnula. Jindy se nacpe klidně až do koryta, vytrvale za mnou lítá, aby dostala svůj podíl pamlsků ... Dneska ne. Dneska divně pomekávala, postávala, viditelně jí nebylo dobře. Kousek chleba si vzala, bobky šly taky dobře ven, na zažívací potíže to nevypadalo, tak proč pořád tak mečí?  Zavřeli jsme ji do chlívečku, co je připravený jako porodna.
Když jsme ji opouštěli, mečela už jako hysterka. To ona umí. Rvalo mi to uši i srdce. Rozhodovala jsem se mezi telefonátem veterináři a kamarádce chovatelce. Přece není možné, že by zabřezla tak brzy. Je jí teprve rok. Vyzbrojená radami kamarádky, rozhodli jsme se ještě chvíli počkat, než budem volat veterináře, a šli Amálku znovu zkontrolovat. Tentokrát žádný křik, Amálka stála a koukala na nás krz pletivo okýnka a pod ní cosi mrňavého vrtělo ocáskem, protože zřejmě právě něco našlo dobrého k pití.

velice životaschopný drobeček
Zase jsem byla svědkem zázraku. Z chlívku na mě nekoukalo naše zlobivé a uječené kůzle. Najednou jsem viděla starostlivou mámu, která se sama dokázala postarat o své malé.


10 komentářů:

  1. Zijes nebezpecny zivot :-)),ale jak videt, stoji to za to!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ona je to spíš velká legrace a radost, než nebezpečí. Od berana jsem dostala jen jednou a jak jsem napsala, byla to moje chyba. A opravdu to stojí za to. Co máme zvířata, dívám se na svět jiným pohledem.

      Vymazat
  2. Gratuluji! Tak už vám to začalo. U nás pořád ještě nic. Strategie při krmení u nás naprosto stejná:-) I když momentálně máme ovce jen dvě. Já je krmím do pusy, manžel už je hotov a hartusí. Já se ale nedám, potřebuji se jim vlichocovat do přízně, přece jenom se u nás nenarodily a potřebuji, aby mě měly rády a šly v příslibu pamlsku za mnou. My máme tři od sebe vzdálená stanoviště a musíme je převážet autem. Jsme jak ten pán s kozama ve Slavnostech sněženek, jen to auto nemáme tak pěkné. Maruna P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se tedy pěkně nalítáte! O svážení sena se ti nezdá? :-)
      Dneska u nás bude určitě další kůzlátko a zase u prvničky, takže pěkný nadílkový víkend.

      Vymazat
  3. No to naprawdę sporo się dzieje! Cudna ta malutka kózka. Ale nie ma się co dziwić, mama też ładna. A jaka odpowiedzialna.
    Mężowi życzę szybkiego zagojenia palca.

    OdpovědětVymazat
  4. To je nádhera, já úplně slzím, jak čtu o maličkém přírůstku (nejspíš jsem pod vlivem dvojnásobných mateřských hormonů:-)!! Tak hodně zdaru s ostatními!

    OdpovědětVymazat
  5. Tohle mě vždycky rozněžní! Nádherná příhoda, pro vás úplně obyčejného dne a na konci tak krásné překvapení! To je jak plyšový mazlíček!! Tohle Ti závidím..Já bych byla v tom chlívě furt a furt se mazlila a ňuňala a ...jsem prdlá - no a co, že? .o))))

    OdpovědětVymazat
  6. Ta je nádherná, vypadá jak Bambi od Disneyho.
    Šárka

    OdpovědětVymazat
  7. Udržím se, ale jen tak tak:-) Takže bez šišlání, zázrak to je!

    OdpovědětVymazat
  8. to byla detektivka, jak to píšeš! ale s prima rozuzlením. kůzlátko je krásné, tak krásné.
    ať se modřina brzy zahojí.

    OdpovědětVymazat