neděle 28. dubna 2013

Ovčácké žně


Dlouho očekávané jaro k nám vtrhlo tak bleskově, že teď pro změnu nevíme, která práce hoří víc. Semínka už měla být dávno v zemi, plevel v květinových záhonech rostl snad i pod sněhem  a stromky a ovocné keře prosily o ostříhání, protože je nejvyšší čas kvést. Do toho bylo nutné uspokojit i zvířecí potřeby. Kožíšky, co hřály celou dlouhou zimu, teď spíš překáží. První o něj přišli Pedro s Evelínou (angoráčci) Ze zad jsem sklidila nádhernou dlouhou a bělostnou vlnu. Zbytek jsem musela vyhodit, podestýlka a dlouhá zima udělaly své. Po nich přišly na řadu kozy kašmírky. Tady tolik nejásám. Vlny není moc. Ale nevadí, smíchám ji třeba s hedvábím, to by mohlo být pěkné.



Nakonec ovečky, jedna za druhou s beranem v závěsu, přicházely o svou huňatou zimní vlnu. Kvalita byla různá. Sněženka měla vloni vlnu pěknou a bílou. Letos to bylo to nejhorší, co jsem zatím kdy ostříhala. Jako by jí něco chybělo. Možná proto zavrhla své mládě. Může za to dlouhá zima? Vidět na ní není nic, žere jako ostatní, ale vlna je na vyhození. Byla ale plná lanolinu, zkusím ho z ní dostat. Vyhodit ji můžu až potom. Merinka Matylda měla na bocích vlnu velmi pěknou a letos ji měla i čistou. Jen nemůžu přijít na to, proč jí ze hřbetu na dvou místech odpadla. Jako by byla upálená. Mysleli jsme si, že jí to některá rohatice vytrhla během boje u jeslí, ale při stříhání to tak nevypadalo. Byl to takový zvláštní flek, kde vlna najednou ztratila kondici a pevnost. A pod ním už zase byla vlna v pořádku. Vrtá mi to hlavou a ráda bych znala odpověď. Nezná ji někdo z vás?



 Odbyla se také ovčí a kozí manikůra, známkování a další nezbytná ošetření. To je ta méně příjemná část chovu. Dělat se to musí, ale např. ušní známky v ouškách malých jehňátek jsou mi hodně proti srsti.

malé růžky x velké rohy

Ovečky se stříhaly i po okolí. A majitelé se rádi vlny zbavili. Získala jsem tak pár pytlů suffolku a ten si připravím pro letošní barvící sezonu. Už se těším, ale bohužel je tu ještě mnoho povinností ke splnění.


Z toho všeho vyplývá, že na blogování i na koníčky nezbývá čas. Ne že bych nic nedělala. Po večerech se češe, přede, plete, tká,... Ale fotit nebo psát články, na to už mi čas nezbývá. Tady je malá ochutnávka.
Snad se k nějakému psaní dostanu, až bude vše hotovo.

pro ponožky z jakoba a zwartbles

přírodně barvená valaška - přípravy na nový koberec

zkouším příst vlastní vypěstovanou bavlnu

utěrky tkané ze sněhurky

prostírky tkané z různých materiálů, co dům dal

A jaké že vlastně byly letošní ovčácké žně? Pro mě cekem slušné. Osm mladých (a stále jsme ještě v očekávání dalších, Kazi a Jenůfa si dávají na čas) a několik pytlů vlny, která na koberce bude určitě dobrá. Také mám radost, že jsme všichni přežili dlouhou zimu a nikdo netrpěl hlady.


Kazi sobě i vám přeje hezké sluníčkové dny! 
A až se tu objeví příště, doufám, že už bude taky s vlastním jehňátkem. Zatím jen okukuje ty cizí.