úterý 23. července 2013

Barvení s pomocí sluníčka

pokračující proces barvení na žlutooranžovou
 Několik lidí najednou zaujaly sluneční konzervy, tak abych nemusela odpovídat dokola na stejnou otázku, popíšu jejich princip trochu podrobněji. Ale hned na začátek musím říct, že s nimi zatím stále experimentuji a můj výsledek je téměř vždy dopředu nejistý. Zažít můžete velké vítězství stejně jako hořké zklamání, což se mi u klasického způsobu barvení už tolik nestává.

tmavé květy denivky, bohužel barva se vymývá
Jak tedy sluneční konzerva funguje? Jde o to, že postup barvícího procesu je stejný jako klasický v hrnci až na jednu drobnost, a tou je energie. Aby se barva vstřebala do vlákna, musí být vlna namořená a potom se v barvící lázni ohřívat, aby se šupinky vláken rozevřely a barva mohla proniknout dovnitř. No a v létě během slunečných dnů, jaké jsou právě teď, máme energie dost a dost a navíc zadarmo. Můžeme tedy říct, že barvení s pomocí rostlinných materiálů a sluneční energie je velmi šetrné k životnímu prostředí.

červený rybíz a třešně

Co potřebujeme? Jakoukoliv sklenici s víčkem. Čím víc materiálu k barvení, tím větší sklenici a tím také víc barvícího materiálu. Voda by měla být měkká, nejlépe dešťová. Do vody vložíte části rostlinného materiálu, kterým budete barvit. Zkuste třeba borůvky nebo ty nezralé vlašské ořechy, které teď v horkém počasí opadávají. Barvit budou i slupky z cibule, květy afrikánů, měsíčku lékařského, krásnoočka nebo tmavší kultivary jiřin. Barvící materiál si také můžete předem namočit, třeba zrovna ty cibulové slupky, a použít pak spou s vodou, ve které se materiál máčel. Budete-li barvit vlnu, lépe chytne barvu, když bude namořená. Znamená to, že si vlnu předem namočíte do vody s rozpuštěným kamencem, ohřejete ji (nevařit) a asi hodinu budete udržovat horké. Pak necháte do druhého dne odstát. Já si takto předem mořím všechnu vlnu hned po vyprání, o které vím, že ji budu barvit. V asi pětilitrovém hrnci rozpustím asi tak vrchovatou lžíci kamence (vždycky všechno dělám od oka) a nacpu do něj vlny, co voda i hrnec pojme. Vlnu si usuším a mám ji tak připravenou k použití. Barvím vlnu nespředenou, protože ji používám i k jiným účelům, třeba plstění. Může se ale použít i spředená příze.

rybíz a různé druhy denivek

Kamenec není zas tak lehké sehnat. Můžete ho nahradit odvarem z řapíků rebarbory. Ten bude fungovat s menší intenzitou. Jestliže si vlnu nestihnete předem namořit, přidejte asi lžičku kamence do sklenice s ostatními složkami. Zaexperimentovat si můžete i s jedlou sodou. Ta mění pH lázně a může změnit i výslednou barvu.

vlašské ořechy, plody a list

Barvit ale můžete i jiné materiály. Dobrou zkušenost mám s bílou perlovkou, lněnou nití nebo hedvábnými šátky. Bez moření.

barva během několika málo hodin dnešního dne

Do sklenice pak vkládám vrstvy rostlinného materiálu proložené vlnou, navrch dám znovu rostlinný materiál a uzavřu. Sklenici umístím na plné slunce, aby se co nejvíce zahřívala. Během dne ji i přenáším, aby byla využita energie až do večera. Experiment s barvením pak můžete ukončit, ale barva bude asi slabá. Já si zahřáté sklenice uložím na noc do krabice a obložím vlnou, které mám dost. Ta mi udrží teplotu barvící lázně skoro do rána a pak šup se sklenicí zase na slunko. Některé materiály můžou po několika dnech kvasit a zrovna to nevoní. Ale vlně to, myslím, neublíží.

a tahle krásná hnědá je výsledek konzervy s několika plody ořechů

Nevím, jestli má smysl natahovat tento experiment déle než týden, nikdy jsem to nevydržela. Ale když nechytne barva ani po týdnu, myslím, že nechytne vůbec. Některé barvící lázně překrásně vypadají. Když z nich ale vlnu vyndáte, barva se z ní vymeje. Proto si, aby vaše zklamání nebylo příiš veliké, vložte do lázně třeba ještě i tu bavlnku k vyšívání nebo kousek hedvábí, ať se obarví alespoň něco.

líbí se mi v kombinaci se zářivě bílou

Po vytažení obarveného materiálu ze sklenice ho vymáchám a ustálím v octové lázni (trochu octa rozpuštěného ve vodě).

tyhle denivky barvu přímo krvácí, ale do vlny se nechce vstřebat

Pomoc se slunečním barvením jsem našla v knize Harvesting color by Rebecca Burgess
také na blogu Lavendelblau skvělé německé barvířky Sabine a vidět sluneční konzervy můžete v podstatě docela často i na dalších blozích, třeba zrovna tady na blogu Wolle Natur Farben jiné německé barvířky - to je přímo pohádka!

Tak přeji hodně štěstí i zábavy se slunečním barvením a když se tu podělíte o své zkušenosti a výsledky, bude to prima. 

Hezké dny plné sluníčka!