neděle 7. července 2013

Těžko odolat

kočičí klid shora nad vším hemžením

Celé naše teď už dost početné stádo denně přeháníme. Ráno na letní pastvu a navečer zpátky. Kvůli počasí, pořád tu prší, a kvůli hmyzu, komáři jsou s večerem tak nenasytní, že by jeden zešílel. A nově taky kvůli dojení. Ráno podojíme a přeženeme a navečerem ženeme zpět a znovu se dojí. Takový koloběh. Abych nemusela stádo nahánět po okolí, kam by se určitě rádo pustilo za dobrou pastvou (bohužel ne na našem), mám na ně vymyšlený fígl. Tomu nikdy neodolají.



Stačí přejít vedle, ohnout větev některého ze vzrostlých stromů a holky běží jako o závod. Nejdřív kozy. Ty se nikdy nedívají pod nohy, ale rovnou natahují krky vpřed nebo vzhůru ve sháňce po něčem dobrém.



Ovcím to chvíli trvá. Zvlášť valaškám stačí nizounká tráva, umí si ji oškubat. A tak mají chvíli hlavy dolů, pak si všimnou, že se opodál něco šustivého děje a jako stádo mastodontů vyrazí s hlasitým béééé vpřed. A my za nimi můžeme zavřít vrátka.


A pak to nastane. Říkám tomu Critters útočí nebo piraně v akci. Za chvíli je větev holá.

Těžko poznat, komu patří jaká hlava a komu tělo. Jednou slouží jako stolička ovce, podruhé koza, potřetí si někdo hopne i na mě.


Jen nejmenší už se toho raději neúčastní, pozorují ten cvrkot z bezpečné vzdálenosti.

Co na tom ti velcí vlastně mají?

Mlíčko od mámy je stejně nejlepší. Tak začnem bečet jako o závod, ať si nás mámy všímají. Věřili byste, že ten rohateček vzadu je ze všech nejmladší? Takto si ho máma vykrmila, Otesánka.


Někdy si slaďounké listí sami vymámí. Nejlíp to umí Bambule. Vzpomínáte? Náš mazel. Mazli, mazli, a už dostává pochoutku. Nebo si pro ni vyskočí sama.






I nová kozule se rychle adaptovala. Tam, odkud přišla, stromy na blízku neměla, ale tady hned zjistila, co ostatní. Někde si trochu uloupnout kůry, jinde si přišlápnout křoví a obrat mladé lístečky. A co sousedovic  jabloň? Nejdřív se rozhlédnout... Vzduch je čistý... Tak honem okousat toho co nejvíc!




Takhle nějak se asi kdysi dávno v Africe vyvíjely žirafy, vidím jistou podobnost.