neděle 6. října 2013

Japonské indigo

vlna a hedvábí barvené japonským indigem studenou cestou

Mráz bohužel udeřil znovu takovou silou, že mu už neodolaly ani rostliny ve skleníku. A tím jsem definitivně přišla o budoucí úrodu japonského indiga. To sotva začalo kvést. Na semínka už nemělo dostatek času. Je to dost choulostivá rostlina. Letošní semínka mi k mé radosti vzešla úplně všechna, ale dlouhá zima zpozdila jejich výsadbu do skleníku.
na jaře to vypadalo velmi slibně

V chladných dnech rostliny "stály", vůbec nerostly. Až teprve teď. No, alespoň jsem dostala docela dost materiálu k barvení a měla to štěstí, že si můžu vyzkoušet takový barvící zázrak.
vrcholy rostlin poničené mrazem







Zázrak to opravdu je. Dáte do mixeru zelenou hmotu s trochou ledové vody, přidáte lžíci bílého octa, umixujete z toho takový zelený špenát, který se procedí skrz pláténko a ono je to pořád zelené. Zelené je to i když do toho vkládáte vlnu předem namočenou ve studené vodě. Zelené je to ještě stále i potom, co vlnu po několika hodinách vytahujete ze sklenice ven a mácháte ji ve studené vodě. A pozor! teď teprve přichází na řadu ten zázrak. Začnete tu zelenou hmotu protřepávat a rozkládat na sušáku a ona vám před očima modrá!


Je to skvělá odměna na závěr toho všeho snažení, od zasazení drobných semínek po chomáč tyrkysově modré vlny. Není to taková ta klasická modř, ale stejně mám radost, protože získat přírodní modrou je docela obtížné.


Recept jsem vyzkoušela díky skvělému popisu na stránkách Dorothey Fischer už podruhé. Výsledek můžete porovnat s mými loňskými pokusy TADY.

Přeji vám ještě alespoň pár hezkých sluníčkových dnů a přadlenkám příjemné vlnění!