středa 30. října 2013

Pořád se učím

vlna je barvená přírodními barvivy

Pilně trénuji a proháním kolovrátek Kromski. Dokonce se mi už podařilo dvakrát předřít řemínek u šlapky, jak se snažím napříst co nejvíce vlny. Mám už jí dva plné boxy, ale pořád mám pocit, že to ještě není ono. Není to úplně podle mých představ.  Buď je příze nedotočená, nebo přetočená... to se mi už na starém kolovratu nestávalo. Nejspokojenější jsem s přízí, kterou si spředu na vřetánku. Ani nemám pocit, že by mi to trvalo déle než na kolovratu.
Tři žlutá přadýnka na obrázku jsou svědkem mého snažení. První přadýnko je sice pěkně spředené, ale chybí mu taková ta nadýchanost. Točila jsem moc. Dobré tak na ponožky nebo tkaní. Na svetr to bude dost tuhé.
Prostřední světlé přadýnko jsem předla na vřetánku. S tím jsem spokojená. Měkounká příze, která nebude nepříjemně tuhá. Pro svetr jako stvořená.
Třetí jsem předla na kolovratu na těch největších převodech. Kolovrátek mi česanec doslova tahal z ruky, ale příze je přece jen měkčí, než byla ta první. Jen jsem ji při seskávání zase nedotočila a není úplně  vyvážená. Na fotce asi ten rozdíl tolik vidět není, ale projeví se to při pletení. Na pletenině jsou tyhle drobné odchylky hned poznat. Stejný materiál vám pokaždé může přinést jinou kvalitu.


V každém případě materiálu k tréninku předení jsem si načesala dost. To by bylo, abych se ta převodová kolečka nenaučila používat!