pondělí 18. listopadu 2013

Zakrmená vlna - co s ní?

ilustrační foto z výstaviště
Kdo ví, co výraz zakrmená vlna znamená, tomu už se jistě ježí chloupky. Kdo tento výraz slyší poprvé, pak trochu na vysvětlenou. Představte si ovčí kožíšek, co ovečka nosila na hřbetě celý rok a nachytala do něj, co se namanulo - bodláky všeho druhu z pastvy, semínka rostlin a hlavně kousky sena a slámy z jeslí a podestýlky. K tomu pár bobečků a na závěr tomu dá korunu chovatel, když nechá ovečku ostříhat na zemi plné špíny, rouno pak na té samé zemi sbalí do chuchvalce a než ho vyhodí, nabídne vám, jestli nechcete pěknou vlnu. Ona by tedy pěkná byla, kdyby...

Naše valašky mají pěknou čistou vlnu, ale svetry z ní jsou dobré leda tak jako mučící nástroj, chcete-li aby se nepřítel udrbal k smrti. Jedna merinka, kterou mám pro lepší vlnu, celou rodinu neobleče. A tak občas neodolám nabídce typu "nechceš vlnu? jinak ji vyhodím..."
Většina těchto chovatelů z okolí má ovečky ustájené spíše provizorně, krmí je tzv. přes hlavu a co si budeme povídat, ovečky taky nejsou zrovna holky čistotné. Je jim jedno, kam ulehnou a do čeho strčí v touze za potravou svou hlavu. Čím jemnější vlna, tím urputněji se v ní nadrolené seno drží.

Tak co s tím?

Když vlnu vysypu z pytle a rouno je ještě vcelku, nechávám si jen boky. Oddělím nohy, zadek a nejsvrchnější hřbetní část, hlavně tu za krkem. Nemá cenu se s tím zaobírat. V létě pak vybrané části rozložené na plachtě vypráskám proutky. Vlna se rozvolní, rostlinné kousky z větší části vypadají. Teď už to udělat nemůžu.


Další možný způsob jsem vám ukázala před časem - hřebeny. Na jejich ostrých hřebech se zachytávají jen vlněná vlákna a smítka zůstávají vzadu za nimi. V létě jsem popisovaný způsob ještě o něco zrychlila. Nejprve jsem si vlnu předčesala na bubnové česačce, česance jsem si rozdělila na díly a ty pak postupně přečesala na hřebenech. Oba tyhle způsoby vlnu nečistot zbavily, ale mělo to tři nevýhody. Ta první - moc odpadu, kromě nečistot i hodně vlny. Druhá - vlněná vlákna musí být dostatečně dlouhá. A ta třetí - na hřebenech učesaná vlna je vhodná pro tzv.česanou přízi (ponožky atd.) Ale já bych chtěla také měkounkou vlněnou přízi pro svetry a čepice. A ta se přede zvláštním způsobem z ruliček vytvořených na kartáčích.


A jak se k nim dopracuju?

Vlnu si nejprve rozvolním tak, že z pramínků vytahuji po částech vlákna. Při tomto rozvolňování vypadne z vlny podstatná část smítek. Větší kousky odstraním ručně. Většinou si k tomu pustím něco na koukání, abych nemyslela na to, jak dlouho to trvá.

vlákna vytahuji rukou po malých částech

Rozdíl v čistotě je vidět už v téhle přípravné fázi.
vlevo zakrmená, vpravo rozvolněná vlna

 Pak už stačí rozvoněnou vlnu tak 4x přečísnout na kartáčích. I tady hodně smítek vypadne.


Vlna je zase o něco čistší .

Nakonec česanec stočím do vytoužené ruličky. Nějaké nečistoty tu ještě stále jsou, vypadnou během předení a následné fixaci v horké vodě.


Největší špína ale skončila na podlaze.

Tento způsob se mi osvědčil u vlny plemen suffolk, zwartbles nebo jacob. Pramínky téhle vlny nejsou tak kompaktní a mastné jako třeba u merina. Tam raději používám švihací kartáč.

Ruličky mám na přízi pro islandský svetr. Příště ukážu, jak je spřádám na "vlněnou přízi".

17 komentářů:

  1. ...můj - náš sen, mít stádo ovcí vysoko, hluboko v horách. Už vím, kam jednou pro radu...hezké dny..Věrka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je i můj romantický sen, ale stejně zůstanu u nás v kraji rybníků. Tady je taky hezky.
      Sny jsou od toho, aby se plnily, tak ať se ti splní alespoň kousínek :-)

      Vymazat
    2. ...děkuji za milá slova...už máme konečně stavební povolení ( pro dům na samotě u lesa vysoko v horách) ...tak když Pán Bůh dá a nepadneme všemi silami k zemi, tak třeba ... sen se stane realitou ...na snech bývá nejkrásnější ta cesta, ta touha, ta síla je zhmotnit ...krásný den Věrka

      Vymazat
  2. parada. Nase ovecky jsou plne bodlaku a udelali si lezeni pod striskou chliva kde je samej prach :-\ takze se tesim az je na jare ostrihame a ja konstatuju ze na to nemam nervy a pouzijem ji jako izolant budouci salase :-) jestli to rovnou nevyhodim... Hezky den Radana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Při téhle činnosti si právě nervy uklidňuju, není to tak vzrušující, jak to vypadá :-)

      Vymazat
  3. To je neskutečné práce... Ale výsledek nádherný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chodím kolem galanterií, obhlížím eshopy a přemýšlím o nákupu hotového přadýnka. A pak si řeknu nene, to tvoje je "lepší". Víš, v jakém smyslu to cítím.

      Vymazat
  4. jj, o zakrmené vlně bych mohla taky psát romány .... dřina, dřina a zase jen dřina. Ale ten výsledek pak stojí za to. Mně se z té loňské hrůzy po upředení vyloupla měkoučká nádhera a navíc ani trošičku nekouše.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A na všechnu dřinu hned zapomeneš. Stojí to za to.

      Vymazat
  5. Teda holky, hluboce se skláním před vašim uměním, trpělivostí a šikovností. Dělám ledacos, ale s vlnou neumím. A zakrmená vlna mi stačí, když vyčesávám našeho psa ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono to spíš vyplynulo z toho, že ty zvířátka mám. Jinak bych si určitě našla jinou zábavu.

      Vymazat
  6. Zakrmená vlna, s tím jsem se už několikrát potkala. Práce je to šílená, ale výsledek se vždycky dostavil. Teď spřádám kolii, a tahle "vlna" zakrmená není vůbec :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leda tak kousek granulky nebo bodláček :-) Občas z našeho pesana taky vyčešu pěkně barevné chomáčky, ale do spřádání jsem se nepustila. Je to pes venkovní a jako takový nemá šampon rád, stačí mu vyráchat se v rybníce. A to pak zrovna dvakrát nevoní.
      Kolie je pes, po kterém jsem vždycky toužila. Kvůli filmu Lasie se vrací a kvůli té srsti. Hmm a mám jiného :-)

      Vymazat
  7. Dobré ráno! Jinou vlnu jsem snad ani neměla, než tu zakrmenou! Všechnu jsem zatím dostala a tak darované vlně na bodláky a jiné nehledím ..... no práce to je, ale i radost na tom se shodujeme . I vůně ovčí vlny je báječná a nevadí mi, mám tu krabičku srsti z tibetské dogy Aidy od sousedů, a ač ji mám ráda, žaludek na praní a další zpracování jsem ještě nenašla, prostě smrdí. Hezký den, Pavla LuciUs

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mi vlna z oveček voní. Voní lanolinem, senem a všemi bylinkami i kůrou stromů, jak si holky drbaly kožíšek.
      To Krok (náš pes) se zase rád vyválí ve zdechlině, vykoupe se v tom nejhorším bahně a jen ho trochu zcivilizujeme koupelí, jde si na sebe zase napatlat ty své.

      Vymazat
  8. Taky se trápím se zkrmenou.... Jen to nemám na koho svést, je naše :o))) Jediné, co si příští rok můžu ohlídat - stříhat na plachtě a ne na mechem zarostlém dvoře. A zkusím ty proutky. Ale i tak z ní mám radost, i když tak nadýchaná jako tvoje není. LenkaK

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Leni :-)
      My stříháme na starém koberci. Ovce na stole, ale berana neuzvedneme, tak toho na zemi. Výhoda ručního stříhání je, že si to hned můžu třídit. Pod stolem mám pytel a to nejlepší tam hned dávám. To ale po lidech, co mi vlnu dávají chtít nemůžu. Mívají objednané střihače, ten většinou musí zvládnout obce v celém okolí,... Kvalita je pak taková jaká je.

      Vymazat