Dojíme

Emilka s dcerou

Kozí stádečko se nám poněkud scvrklo. Důvody byly různé. Pro některé skončil jejich odměřený čas na tomto světě a já doufám, že prožili spokojený život. Někteří zas byli utěkáři potížisté a svůj čas si tak v rámci dobrých sousedských vztahů ukrátili sami. To mě mrzelo mnohem víc. Pořád jsem čekala, že když koza vyroste, již se okem pletiva neprotáhne. Ale pro ni to neplatilo. Jakmile byla příležitost, zdrhla. A naučila to bohužel i drobotinu. A tak Amálku nahradila Emilka. Prázdno po jednom zvířeti, které jsme měli rádi, vyplnilo zvíře jiné. Komu odešel pejsek, ví, o čem mluvím. Dlouho neváháte. A my se ani nemuseli moc namáhat s hledáním, bylo to jednoduché, jako kdyby tahle kozulka měla opravdu najít nový domov právě u nás.

Bílé vlnění

merino dvojnitka česaná příze z naší Matyldy

Letos mám velké zpoždění co se týká přírodního barvení. Tolik barviček už mi odrostlo nebo odkvetlo...
Je to tím, že nejprve jsem vlastně ani neměla co barvit, staré zásoby vlny došly a nová byla stále nevypraná. Teď už jí hodně vypráno mám, ale zase mám neustále obsazené sušáky, jak stále peru a peru...
Zkusím to tedy obráceně. Pomalu spřádám různé druhy vlněných vláken do přízí a ty pak přijdou do barevných lázní. Zatím tedy malá ochutnávka bílého vlnění.

Ze zahrady

Vždycky jsem chtěla mít zahradu spíš ve stylu přírodním než ve stylu, který díky propagaci dlouholetého TV pořadu povznikal na všech zahradách včetně těch venkovských, kam se podle mého soudu vůbec nehodí. Tak ji mám. Stinná zákoutí pod vysokými korunami stromů, nízké prorostlé kamenné zídky, pohledy zastíněné ovocnými i okrasnými keři namísto plotu z tújí. V užitkové části hokuspokusy ve stylu permakultury, velký kompost, který spolkne veškerý biologický odpad, vysoká tráva s kopretinami, zvonky, jetýlkem a dalšími lučními květy, která čeká na vhodnou dobu senoseče, aby skončila užitečně ku prospěchu zvířátek a ne na skládce v lese. A pak také velká rabata s květinami, které miluju. Lemují plot po celé délce zahrady a ještě kousek za roh a také přední část domu. Zní to romanticky?

Komentáře a spam

Omlouvám se všem, kteří mi zde zanechávají milé komentáře a jsou na tom s očima podobně jako já, ale musela jsem zapnout službu ověřování pomocí slova. Poslední dobou nestačím mazat nevyžádané komentáře. Padají sice do spamu, ale zahlcují mi emailovou schránku, odkud je musím mazat.

Vyprat x nevyprat

nepraná vlna z kříženky merina

 Slibované bouřky se nám včera naštěstí prozatím vyhly, horký slunečný den jsem tedy konečně mohla věnovat praní vlny. Darované rouno z kříženky merinky bylo zespoda nádherně sněhově bílé, zvenčí hnědé. Kamarádka chová ovečky u řeky, sucha a pěkné pastvy si tam poslední dobou moc neužili. Tak proto. Vnitřní část a jemnost vlny mě nadchla. To musím vyprat!

Suvenýry

Co se vozí maminkám z cest? Každý to bude mít jiné - jinou radost z dárku. Já měla velikou. Ze země, kde jsou ovečky tak běžnou záležitostí, že nikomu nepřekážejí a mají dokonce přednost v silničním provozu, kde prý obchod s vlnou a vlněnými výrobky potkáte na každém kroku, mi dcera přivezla k ohmatání  a vyzkoušení rouno.

 

Všude voda

potůček, co odvádí přebytečnou vodu z rašelinišť, má zlatavěhnědé zbarvení

Moje dnešní povídání asi nenadchne ty, co jí už opravdu mají až po krk. A ti, co jim právě ubližuje, by raději neměli číst. Mediální zprávy, které se mi odráží v uších i očích a venku pak všemi smysly, navozují atmosféru něčeho nepatřičného. V noci mě pak pronásledují sny, jak běhám po domě a zabezpečuji vše před tornádem, povodněmi a dalšími katastrofami.