pátek 27. září 2013

Léto s kozou

Za plechovými vraty se skrývá kozí pochoutka, proto ten zájem

Letošní letní dny se přehnaly tempem přímo kosmickým, alespoň mně se tak zdálo. Můžou za to naše kozy. S jejich příchodem do ovčího stáda se všechno změnilo od základu. Tak např. jdeme-li k naší zvířeně, neříkáme už "Jdeme k ovcím...". Říkáme "Jdeme ke kozám." Na pastvině se k nám první ženou kozy, ovenky si ještě v klidu s hlavami dole oždibují poslední soustíčka trávy. Když náhodou nabereme zpoždění a jdeme přehánět o nějakou půlhodinku později, ovce to berou s klidem, jdou se dál pást nebo si lehnou podél plotu. To kozy stojí u plotu, hlavy vytrčené směrem k nám a ječí a mečí, kdy že už laskavě dorazíme, vždyť ony chtějí nutně domů.

úterý 24. září 2013

Barvy bobulí


Pozdní léto přineslo bohatou úrodu nejen v zahradách. Konečně jsem se po dvou letech opět dočkala vytoužených bezinek. Také jeřabinky a černý temnoplodec (aronie) byly ověšené plody. A z procházky jsem si přinesla i tašku plodů kaliny obecné. Té jsem moc nevěřila, ale když mi její šťáva pokropila tričko a na něm pak zůstaly červené kapky, bylo rozhodnuto.


Tak popořadě.