neděle 9. února 2014

Předjaří

Bárbra byla posledně moc dobrá máma

Je nějak teplo, ptáci začali zpívat jarní písničky, sníh jde dolů a je z něj špinavá břečka. Holky už jsou jako koule. Ztěžka se posunují vpřed, není to to, na co jsme zvyklí. Zašustit pytlíkem a stádo nás div nepřeválcovalo. To je teď jinak. Chuť je stejná, ale tempo mdlé. Komu by se chtělo běhat po rozbředlém sněhu s dvojnásobnou zátěží? Tipujeme, která bude asi první.



 Dora vypadá na dvojčata, Balbína má boky široké a rozvlněné, ale taky prvničky se zakulatily. Začínají se jim nalévat vemínka.
U oveček se to tak nepozná. Maskují se vlnou a taky to bude o měsíc později.


V dosud klidném stádě začíná stoupat nervozita. Nejdřív začal Bivoj. Asi se mu nelíbilo, že podstrojuji kozám, tak si to s nimi chtěl rychle vyřídit. Představte si téměř stokilové zvíře, jak mu nožky hrají, připravuje se na rozběh, vyhlíží si oběť a pak se na ni rozběhne, rohypřipravené k nárazu. Slabší se chytře klidí mezi stromky. Namyšlená Balbína si myslela, že ho přepere. To by nemuselo dopadnout dobře. A tak byl Bivoj potrestaný samotkou.



No, moc nekoukej, byl jsi zlobivý kluk.

Na druhý den si zase vyřizovaly účty vedoucí ovce s kozlem Oskarem. Je to sice šampion, extratřída, pěkně urostlý, ale má jednu nevýhodu - nemá rohy. Zato Teta s Kazi ano. A protože už jsou to dámy v nejlepším věku, tak i jejich rohy jsou parádní. Oskar byl zahnaný do patřičných mezí.

Myslím, že už si takto vysvětlují, jak to v příštích týdnech bude fungovat. No, a my abychom se taky připravili. Začnou nám kozí a ovčácké žně :-)

Hezké dny!