pondělí 10. března 2014

Balbušina dvojčátka

několik hodin staré

Každý den okukuji kozám zadky v bláhové naději, že z nich něco vyčtu, a stejně mě ty potvůrky vždycky převezou. Tak třeba Balbína. Ještě včera navečer chodila kvůli kousku chleba po dvou, nic nenasvědčovalo předporodním bolestem nebo tak něco a dnes zrána si klidně přivede na svět dvojčátka, přivítá nás s kozím klidem, rodinku očištěnou a uloženou v hnízdečku ze sena.




 Děťátkům klidně postojí, aby se mohly napít, žádné nervózní okopávání kolem. Inu, je to zasloužilá matka.

Tak teď máme poprvé čistokrevná kůzlátka - hnědá bezrohá. 

Balbína je trochu speciální koza. Má dva struky a jeden pastruk. Při dojení to není zrovna moc pohodlné, ale teď se ukázala jedna přednost. Pro malé kúzlečí tlamičky jsou ty velké cecíky opravdu velké. Když honem nemůžou najít něco dobrého, tak třetí pastruk najdou vždycky.


 Zase jsem se musela po kolenou plazit v podestýlce, abych měla jistotu, že se prckové napili. Balbína má struky tak moc velké a tak nízko, že ti kůzlečí nohatečkové musí u pití ležet.


Snad to zvládnou. Holčička mi trochu připomíná T-rexe. Ostré zoubky, hladová tlamička, co pořád něco hledá a klidně se vám zakousne do prstu nebo do kalhot. Tak ta se o sebe umí postarat od první chvíle.


 Dorotčina kozlenka už je čtyřdenní. Trochu plachá, pořád se schovává za mámu a ta na nás výhrůžně frká.

 Neukáže ji ani ostatním ze stáda, co si mohou krky ukroutit, aby něco zahlédli.



Tak teď jsi na řadě, Bambule, ty! Ukaž zadek!