neděle 16. března 2014

Rostou


Kozí nohatečci se mají k světu. Dostali svou první dávku vitamínů a minerálů, mámy vyrábí mléka jako pro celý regiment, všechno je tedy OK. Trochu se mi ulevilo, ale stejně jsem pořád v napětí, aby se nevyskytla nějaká komplikace. Hlídám Balbíně vemínko. U předešlé majitelky prodělala zánět, prý se to může opakovat, vyčetla jsem, a vzhledem k tomu, jak ho měla naplněné po porodu, jsem pořád ve střehu. Oddojila jsem zpočátku až tři litry za den. Teď už není co, kůzlata vypijí absolutně všechno, zbývá jen pár kapek. Ještě že se mám na koho obrátit s prosbou o radu. Jednu kamarádku "přes kozy" mám v práci a druhou, která snad ví úplně všechno a ještě něco navíc, tady. Díky OW :-) 



Připadám si pořád jako začátečník. Čím víc toho čtu, tím víc nezkušeně si připadám. Na počátku vypadá všechno jednoduše. Zvířátka se vypustí na pastvinu, tam se budou hezky pást, dostanou něco na přilepšenou, zjara budou mladí... Ve skutečnosti se za vší touto idylkou skrývá spousta starostí. Je to hromada papírování, starost o dostatečné zásobení potravy, kozám pastva rozhodně nestačí. Co stačí ovečkám, tam kozy hladoví. Občas je třeba řešit zdravotní stav, což je spojené s naháněním veterináře a výdaji za léky a různé přípravky. Naštěstí (klepu do všeho kolem sebe) jsou kozy i ovce celkem v kondici a ještě jsme nemuseli řešit komplikace při porodu. Zvládají to samy.  Divila se tomu tuhle kolemjdoucí. Táta prý míval kozy a vždy jim musel pomáhat. Možná máme štěstí, možná je to proto, že se všechny matky mají možnost do poslední chvíle volně pohybovat. Zavřeme je až po porodu.
Po volném prostoru se jim ale hodně stýská. Dorotka se nemohla dočkat, až jí dovolíme vycházku. Kozenka hopká poslušně za ní. Počasí je ale zase tak neskutečně studené, že se za chvíli celá třese. Nemá chundelatý maminčin kašmírek. A tak musí holky zpátky do tepla.


Tahle malá kříženka je krásně trojbarevně vybarvená po mamince.

Je taky hodně velká v porovnání s prvními Dorotčinými kůzlátky.

Balbušina kůzlátka ještě ven nesmí. Ani o to nestojí. Jen zvědavá holčička občas vyběhne na práh, rozhlédne se a pak honem zpátky do tepla a bezpečí. Kozílek si oblíbil místo pod novou dojící plošinou a nevystrčí odtud nos.



A oblíbila si ji i Balbína. Naučila se na ni vyskakovat neuvěřitelně rychle. Ráno už na ní stojí připravená a čeká...

O tom zas ale někdy příště. 
Hezký den a lepší počasí všem!

4 komentáře:

  1. Vladi, kozenky jsou překrásné všechny, ale ta trojbarevná nahoře je nejhezčí ... má překrásný "ksichtík". Hezký večer přeju.

    OdpovědětVymazat
  2. Krásní broučci!!! Ale ta strakatá kozička je nejhezčí. My už jsme letos dorodili - tři jehňátka, po mnoha letech nebyla 2x dvojčata. A na fotky dojící jednotky v akci jsem moc zvědavá!!! LenkaK

    OdpovědětVymazat
  3. ..no a už zase šišlám na monitor.. Já vím, už jsem s tím trapná:)))

    OdpovědětVymazat
  4. ZdravímTě Vladi, ovečky jsou nádherné, samá jarní radost. Mám prosbu, hledala jsem u Tebe takový ten cop z česance, ráda bych jej udělala pro kamarádku k narozkám, ale nemohu to nikde najít jak se to plete, můžeš mi prosím Tě pomoci? Vím, že máš teď jiné starosti - není to akutní. Hledala jsem u Tebe, ale nevím, asi neumím hledat. A taky v internetu, ale neumím anglicky a to je můj veliký problém,už jsem byla na několika kurzech, ale asi je to tak, že "starýho psa novým kouskům nenaučíš". Díky moc za pomoc a ochotu. Ala

    OdpovědětVymazat