čtvrtek 3. dubna 2014

Valašková kobercová

 Sluníčko mi konečně umožnilo vrátit se s česáním i předením ven a tím pádem jsem se mohla opět pustit do méně čisté práce na česancích barvených rostlinami loňskou sezonu. Asi jsem se už zmínila, že v plánu jsou koberce z valaškové příze. Spřádám obarvenou podsadu z valašky do silné trojnitky, něco na kolovratu, něco na vřetánku. Příze je pevná a zároveň měkká, mohla by vydržet.



Oddělené pesíky jsem původně spřádala do tenčí dvojnitky v opačném směru, chtěla jsem ji pro osnovu. Bylo mi ale poněkud líto toho, že by pracně barvená a spřádaná příze zmizela pod útkem. Rozhodla jsem se tedy pro osnovu lněnou a vlněné příze budu kombinovat.

Většina klubíček a všechna přadýnka je česaná (worsted) příze. Zvolila jsem ji proto, aby koberec byl pevnější. Pak jsem ale viděla krátký film o tradičních Navajo kobercích a to rozhodlo, že jsem další přízi pro útek začala spřádat z ruliček do měkké vlněné (woolen) příze. Ten film určitě stojí za shlédnutí z mnoha důvodů, které by vydaly na celý článek.

Žila jsem dlouho v přesvědčení, že valaška bude méně kousavá v hladké česané přízi. Tahle hnědá obarvená slupkami ořechů je ale krásně hebká a klidně bych si z ní dokázala představit i teplý svetr.
barva ořechů v kontrastu se stromem, z kterého vzešla


Zvláštní je, že stejný odstín lze zahlédnout i v kůře ořešáku.

  Česanec z vytahaných pesíků teprve na své spředení čeká.

Zatímco jiné blogy už bohatě kvetou, u nás na blatech pod hrází rybníků je teprve sedmikráskově. I tak je krásně. Hezké sluníčkové dny!