sobota 3. května 2014

A je hotovo...



Konečně můžeme vydechnout. Jaro je pro ovčáky dost náročné. Začne to bahněním, pokračuje péčí o jehňata. Když už jsou ocásky zagumičkované a všichni mají pěkné naušničky, formality vyřízené, vrhneme se zase na matky, které už se drobet vzpamatovaly, zbavíme je kožichu a parazitů, ošetříme nožky, aby se jim dobře běhalo a takto vyfešákované je vypustíme na letní pastvu.



To bylo radosti! Žádné bééé nebo mééé na protest. Hlavy dolů a jen se sem tam ozývalo slastné bňam mlam. Navečer bříška kulatá do všech stran, těžko jsme sousedovi vysvětlovali, že nejsou znovu březí.
 

 Pastvina je zase o kus větší, tak jak dlouho jim letos vydrží?



Svátek práce jsem slavila už tradičně prací :-) Stihla jsem vlnu i vyprat a usušit. 



Z toho mám největší radost, protože barvířská sezona je tu a je třeba mít něco připraveného do hrnce. Letos se chystám více barvit také nitě pro tkaní. Tolik jsem si zvykla na přírodní barvičky, že mi ty chemické, ať jsou sebekrásnější, přijdou strašlivě umělé, nepřirozené. Takže se bude experimentovat a první várka už je naložená v konzervách.



Loňský rok se mi osvědčily květy kdoulovce a ani letos nezklamaly. Květy smetánky lékařské pěkně obarvily vlnu, ale do bavlny se jim moc nechce.


A už dorůstají další rostliny, bude to barvířů ráj!

Hezké dny (prý se zase vrátí)!