čtvrtek 22. května 2014

Rebarborová


Rebarbora nesmí v mé zahradě chybět. Sice zelenina, ale pro mě je to úplně první jarní ovoce ze zahrady. Nahrazuje mi jablka. Takže jakmile vykouknou první listy, těším se na jejich šťavnaté řapíky, které skončí jako nádivka koláče nebo závinu. Rebarbora je dost kyselá, takže se musí opatrně. Obvykle se přejím a pak je mi dost špatně. Ale na rebarborovém koláči je skvělé, že je dobrý i druhý nebo třetí den, nebo spíš lepší, neboť to už mi obvykle špatně nebývá.




Než jsem se začala zaobírat přírodním barvením, končily listy rebarbory na kompostu, což není vůbec špatný konec. Ale! Rebarbora je prý zároveň přírodní mořidlo, tj. usnadňuje barvivu snáze proniknout do vlákna, a zároveň také obsahuje barviva. Listy dají žlutou a kořen narůžovělou. Listy mám vyzkoušené už několikátou sezónu, kořen ne, neboť to bych přišla o ten výborný jarní koláč a to by byla věčná škoda. Bohužel v chudé půdě mojí zahrady se rebarbora zas tak nerozrůstá, takže na tu růžovou si budu muset ještě nějaký ten rok počkat.


Zajímavé je, že listová žlutá je každý rok jiná. Letos se mi povedla taková zvláštní, nedefinovatelná. Možná se vám bude zdát mdlá, ale zjistila jsem, že právě tyhle mdlé barvy jsou potřeba, aby doplnily přírodní syté barvy a podtrhly jejich krásu. Když totiž dáte vedle sebe dvě krásné dominantní barvy, jedna druhou potlačují. Ale popelky těm krásným moc pomůžou. Takže jsem spokojená. Jemná žlutá jako minule to není, ale i tahle barva má něco do sebe.


Ne a nedaří se mi valašku vyfotit v jejích skutečných barvách. Možná to bude tím, že je hodně lesklá  a více odráží světlo.


Jestli chcete vyzkoušet koláč z rebarbory podle mě, tady je recept:


Těsto kynuté dělám od oka: ohřeju si mléko, připravím kvásek z droždí, do mléka zamíchám 4 žloutky, asi půl hrnku ovesných vloček, půl hrnku oleje (druh tuku si dejte podle vlastní chuti), špetku soli, trochu cukru, hladkou mouku, kterou jsem tentokrát z poloviny nahradila špaldovou. Nakonec přidám vzešlý kvásek. Těsto musí být řidší než obvyklé kynuté. Má být o něco tužší než na lívance, proto neudávám množství mouky. Nechám kynout.


Oloupu si řapíky rebarbory a nakrájím je na malé kousky. Dám do misky a prosypu cukrem. Dám do chladničky, kde rebarbora pustí šťávu. Tu pak klidně sliju, protože kousky budou ještě stále šťavnaté.

Když těsto vykyne, vymačkám je na vymazaný plech, potřu nádivkou ze dvou tvarohů rozmíchaných s trochou škrobové moučky a cukrem a navrch rozprostřu rebarborové kousky, které ochutím kořením, třeba jako používáte na jablečný závin, posypu posekanými vlašskými ořechy, pro barvičku také brusinkami sušenými nebo kompotovanými, ty já ráda, a dám péct. Před koncem si připravím sníh ze zbylých bílků a cukru podle chuti a tím pak koláč potřu a zprudka dopeču.


Dobrou chuť a jezte jej raději, až vychladne, jinak vám bude špatně jako mně ;-)