čtvrtek 22. května 2014

Rebarborová


Rebarbora nesmí v mé zahradě chybět. Sice zelenina, ale pro mě je to úplně první jarní ovoce ze zahrady. Nahrazuje mi jablka. Takže jakmile vykouknou první listy, těším se na jejich šťavnaté řapíky, které skončí jako nádivka koláče nebo závinu. Rebarbora je dost kyselá, takže se musí opatrně. Obvykle se přejím a pak je mi dost špatně. Ale na rebarborovém koláči je skvělé, že je dobrý i druhý nebo třetí den, nebo spíš lepší, neboť to už mi obvykle špatně nebývá.




Než jsem se začala zaobírat přírodním barvením, končily listy rebarbory na kompostu, což není vůbec špatný konec. Ale! Rebarbora je prý zároveň přírodní mořidlo, tj. usnadňuje barvivu snáze proniknout do vlákna, a zároveň také obsahuje barviva. Listy dají žlutou a kořen narůžovělou. Listy mám vyzkoušené už několikátou sezónu, kořen ne, neboť to bych přišla o ten výborný jarní koláč a to by byla věčná škoda. Bohužel v chudé půdě mojí zahrady se rebarbora zas tak nerozrůstá, takže na tu růžovou si budu muset ještě nějaký ten rok počkat.


Zajímavé je, že listová žlutá je každý rok jiná. Letos se mi povedla taková zvláštní, nedefinovatelná. Možná se vám bude zdát mdlá, ale zjistila jsem, že právě tyhle mdlé barvy jsou potřeba, aby doplnily přírodní syté barvy a podtrhly jejich krásu. Když totiž dáte vedle sebe dvě krásné dominantní barvy, jedna druhou potlačují. Ale popelky těm krásným moc pomůžou. Takže jsem spokojená. Jemná žlutá jako minule to není, ale i tahle barva má něco do sebe.


Ne a nedaří se mi valašku vyfotit v jejích skutečných barvách. Možná to bude tím, že je hodně lesklá  a více odráží světlo.


Jestli chcete vyzkoušet koláč z rebarbory podle mě, tady je recept:


Těsto kynuté dělám od oka: ohřeju si mléko, připravím kvásek z droždí, do mléka zamíchám 4 žloutky, asi půl hrnku ovesných vloček, půl hrnku oleje (druh tuku si dejte podle vlastní chuti), špetku soli, trochu cukru, hladkou mouku, kterou jsem tentokrát z poloviny nahradila špaldovou. Nakonec přidám vzešlý kvásek. Těsto musí být řidší než obvyklé kynuté. Má být o něco tužší než na lívance, proto neudávám množství mouky. Nechám kynout.


Oloupu si řapíky rebarbory a nakrájím je na malé kousky. Dám do misky a prosypu cukrem. Dám do chladničky, kde rebarbora pustí šťávu. Tu pak klidně sliju, protože kousky budou ještě stále šťavnaté.

Když těsto vykyne, vymačkám je na vymazaný plech, potřu nádivkou ze dvou tvarohů rozmíchaných s trochou škrobové moučky a cukrem a navrch rozprostřu rebarborové kousky, které ochutím kořením, třeba jako používáte na jablečný závin, posypu posekanými vlašskými ořechy, pro barvičku také brusinkami sušenými nebo kompotovanými, ty já ráda, a dám péct. Před koncem si připravím sníh ze zbylých bílků a cukru podle chuti a tím pak koláč potřu a zprudka dopeču.


Dobrou chuť a jezte jej raději, až vychladne, jinak vám bude špatně jako mně ;-)


18 komentářů:

  1. To jsou zase krásné barvičky!!!! A ten rebarborový koláč podle Tebe vypadá báječně a díky použitým surovinám i o něco zdravěji ... díky za recept, určitě ho ráda vyzkouším. Jen musím říct tchýni o nějakou tu rebarboru, protože na naší pidi zahrádce na ni nějak nezbývá místo.

    OdpovědětVymazat
  2. Ja chci ten kolac ,se mnou je to uplne stejne kdyz delam rebarboru tak se ji vzdy prezeru a potom lituju.Vysly ti krasne barvy.

    OdpovědětVymazat
  3. Ciasto wygląda apetycznie, uwielbiam bezowe pianki. :-)
    Nie miałam pojęcia, że rabarbar może tak barwić. Faktycznie ten z czerwonymi łodygami może dać ciekawy kolor wełny.

    OdpovědětVymazat
  4. Také se připojuji k ocenění barev. Jen bych výraz "mdlá" nahradila "pastelová". Právě ty pastelové barvy mají celou škálu odstínů, které nádherně doplňují ty barvy výrazné.

    OdpovědětVymazat
  5. Barvy překrásné!!!!!! Já ti dám mdlé! něžné, jemné... S rebarborovým koláčem mám prazážitek, vlastně dva, takže rebarboru jsme doma až do loňska neměli (od loňska proto, že je mořidlo :) Z rebarbory maminka jednou udělala vynikající koláč, všichni jsme se najedli ...... a tatínka s ledvinovou kolikou odvezli do nemocnice. Další rok, po dalším koláči, se to opakovalo, takže nám došly souvislosti a zjistili jsme, že v rebarboře je nějaká ta kyselina, co právě může způsobovat podráždění. Takže možná, až se nám rozroste, opatrně zkusíme :) LenkaK

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proto tam dávám ten tvaroh, ten by měl ty kyselé šťávy trochu neutralizovat. Já mám problém spíš s tím kynutým těstem. Jím to vytažené z trouby a pak mě bolí žaludek :-( Taky jí tam nemusí být moc, ona má opravdu výraznou chuť. A jakmile začne kvést, je konec se sklizní, takže letos byl koláč jen jednou. Teď už se bude jen barvit. Mamka ještě zkoušela rebarboru přiklopit pod sud, řapíky jsou pak bělejší a křehčí, prý... nemám to vyzkoušené.

      Vymazat
  6. Mila Vladko,
    na barveni rebarborou jsem uplne zapomnela a tak jsem moc rada, ze jsi sem dala tenhle krasne barevny prispevek! Moc zdravim, Monika

    OdpovědětVymazat
  7. Vladi, ty jsi kouzelnice. Zkoušela jsem barvit pampeliškou, ale moc se mi to nepovedlo, další pokus byla kurkuma, to už je lepší. Moc se mi líbí ta úplně horní na strmě - naoranžovělá, takovou barvu nemohu ničím docítit. Zkoušela jsem i květy domácího ibišku, ale taky nic moc. Oranžová se mi nedaří. Všechny tvoje barvičky jsou krásné, jen je upříst.
    Mám ještě prosbu, nemáš zkušenost s hedvábím? Koupila jsem divoké hedvábí Eri, krásně se přede, ale nevím jak jej zafixovat.
    Moc děkuji předem. Krásnou sluníčkovou neděli. Ala

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak tentokrát nepomůžu, hedvábí je pro mě oblast neprobádaná a asi to tak i zůstane. Jen si tak tipuju, že to bude malinko podobné jako s vlnou, je to taky vlákno živočišného původu. Mám s ním zkušenost jen v oblasti barvení šálů, a to se s ním pracuje skvěle.

      Oranžová barva je taky můj sen. Nejvíc se jí přibližuje barva ze slupek z cibule (z těch dostupných. Teď si zrovna spřádám loňskou oranžovou, která se mi povedla z odvaru kůry z olše a cibulových slupek - docela zářivá barva. U zahraničních barvířek vídám oranžovou z květů jiřin. Letos jsem zasázela všude, kde se dalo, tak snad se té oranžové také dočkám.

      Vymazat
  8. Jsi moc hodná. Zkusím fixovat na pařáku s octovou vodou, netroufám si hedvábí moc namáčet, co myslíš? Hedvábné šály barvím jen barvami na hedvábí, tak to je docela jednoduché. Dívala jsem se na web na barvení šál přírodninami, ale to bych asi nezvládla. Zrovna volal syn od přítelkyně, doveze mi rebarboru - hurá, hurá, bude koláč dle tvého návodu a ještě barva. Jen musím někam zítra doskočit poshánět kamenec a namočit česance.
    Jsem zvědavá na barvu z jiřin, jaké budou barvy? nebo jsi nasadila směs?. Možná bych mohla zkusit cínie, by pěstuje taťka a má jich moře. Taky taková modrá kvítka - nevím jak se jmenují - možná by to byl tip. Ale psala jsi, že modrá se těžce barví.
    Měj se moc krásně a děkuji že JSI! Ala

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oranžová jde jen z rudých květů jiřin, cinie jsem zkoušela, ale měla jsem jich málo a nevyšlo to. Ono se nedá dopředu odvodit barva podle zbarvení rostlin. Záleží na mnoha věcech. Je to chemie.

      Vymazat
  9. Vladi, a je lepší kvítka nasušit a pak barvit nebo syrové? Dnes jsem se dočetla, že někdo barvil sušeným heřmánkem, zkoušela jsi jej? Ještě chci požádat kamaráda, je restaurátor, zda by mi nevěnoval nějaké piliny z exotických dřev, uvidím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím si, že jde dobře oboje. Ale mám dojem, že čerstvý materiál je lepší. Taky záleží na tom, kdy je trhaný - teď nemyslím denní dobu, jako spíš roční období. Např teď je čas na březové listí. Má opravdu sílu. Z jednoho hrnce jsem na třikrát obarvila spoustu materiálu a barva byla stále nevyčerpaná, sytá. Taky často čtu, že si barvířky uchovávají rostliny v mrazáku.
      Exotická dřeva by mohla fungovat.

      Vymazat
  10. Ahojky Vladi, protože nemůžu v žádné drogerii koupit kamenec, pokud nechci kostičku pro muže na zastavení krvácení za 80,- Kč, tak jsem našla výrobce, ale musím odebrat 10 kg. Nemáš zájem o nějaké množství? Ala

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. klidně si tak pět kilo odkoupím, alespoň nebudu mít starost se sháněním :-)

      Vymazat
  11. V pohodě, jak to přijde, pošlu, nebo nejezdí někdo z tvých známých do Prahy? dala bych mu to do auta. Ala

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V Praze mám děti, ale nevím, jak moc ochotní budou běhat po Praze za kamencem :-) To bych musela zjistit.

      Vymazat
  12. Bydlíme kousek od metra B-Palmovka, kde děti? Ala

    OdpovědětVymazat