neděle 16. listopadu 2014

Prodejní výstavy

dovezené poklady

Dvě prodejní výstavy v Praze, obě zaměřené na to, co mě opravdu zajímá, se odehrávaly ve stejný čas. Paráda! A jeden den volna navíc k tomu jako bonus, možnost sáhnout si na materiál, který znám jen z monitoru počítače, možnost vidět pohromadě spoustu nadaných lidí spolu s jejich tvorbou, případně příležitost tak trochu si poměřit své výsledky a výsledky druhých. To všechno byla hnací síla k tomu, abych překonala odpor k zdlouhavému a nepohodlnému cestování a k davům a tlačenicím v hromadné dopravě i na zmíněných akcích.



První - Podzimní krajkářské trhy jsme zvládli hned po příjezdu ještě před zavírací dobou. Byly velkolepé. Tři patra pražského gymnázia obsadili zruční lidé s krajkami, šperky i textilní tvorbou. V každém patře bylo ke koupi tolik různého materiálu, že bylo nemožné, aby odsud někdo odešel s prázdnou. Já tedy ne. Provětrala jsem peněženku a zakoupila lněné nitě pro další tkací projekty. Krajky tu byly k vidění nádherné, také překrásné a vkusné práce z VSUŘ. Ale najednou jsem si tu více než kdy jindy uvědomila, jak se moje směřování posunulo na úplně jinou kolej. Přestaly mě zajímat podvinky, paličky a nitečky pro krajkování a oči vyhledávaly jen cosi, co vzniklo na tkalcovském stavu nebo rámu. Bohužel, opět jsem si potvrdila, že tkadlenek u nás není ještě tolik, aby stály výrobcům za to zaměřit se i na ně. Krajkářky už v tomto ohledu mají mnohem více možností.
hledala jsem přírodní odstíny lnu a bavlny


Na výstavu Vlna a co s ní v Toulcově dvoře jsem se těšila moc. Až tak, že jsme tam dorazili o hodinu dříve. To nevadilo, protože zbyl čas na vycházku po okolí tohoto ekologicky zaměřeného střediska.


Je to ostrůvek uprostřed pražské Hostivaře, který jakoby kdosi oplotil a nechal v něm věci plynout jiným směrem.
pasoucí se krávy na pozadí se sídlištěm mi přišly nejvtipnější :-)


 Najdete tu mateřskou školku se zaměřením na přírodu, najdete tu výuková centra i klubovny pro zájmovou činnost. Taky ubytování a hospůdku. Na pozemku v okolí Toulcova dvora našla svůj domov domácí zvířata. Taková, která jsou původní, zvyklá na naše podmínky a vcelku soběstačná a nenáročná na chov. A hádejte, jaké plemeno oveček se tu chová? No jasně! - valašky.


Kromě nich bílé kozy, krávy i pobíhajícím telátkem, koně, které jsme neviděli, prasátka nebo králíci.




Nejsou tu k vidění jen zvířata, také se tu pěstují původní odrůdy ovocných stromů, zemědělské plodiny nebo zelenina či bylinky. Pozemek je zároveň udělaný jako naučná stezka pro děti s mnoha koutky pro poučení i zábavu. Jen teď s podzimem bylo všechno opuštěné a smutné. Na jaře nebo v  létě tu ale musí být moc hezky.




A samotná výstava? Prostě ACH! ocitla jsem se v ráji.  Tady jsem si znovu uvědomila, kam směřuju, co mě opravdu zajímá a co chci dělat. V nevelké místnosti se sešli lidé, kteří propadli kouzlu vlny. K vidění tu byly krásné plstěné věci - šály, klobouky, bačkory, figurky z vlny.







Přijely pletařky i tkadlenky. Byly tu přadlenky s různobarevnými přadýnky vlny všech možných vláken od merina po lamu. A z čeho jsem měla radost - nabízela se tu i surová vlna k zpracování. Podařilo se mi získat shetlandskou vlnu a udělala jsem si radost i krásnými dvoubarevnými česanci z lamy.



 Mohla jsem si konečně sáhnout na vytoužený materiál určený přímo ke tkaní na stavu a hned si ho i koupit. A mohla jsem i krátce vyzpovídat jinak hodně zaneprázdněnou paní Linhartovou ohledně práce na stavu. Potkala jsem tu paní, která podobně jako já, vyznává přírodní barvení vlny, zpracovává si vše od samého počátku a zde nabízela už hotové upletené výrobky. Nemít za zády trochu znuděného manžela, co mi dělal nosiče, vydržela bych tam i déle. Na focení mi nějak nevybyl čas ani ruce. Tak snad zase příště.


7 komentářů:

  1. Vladi, to musela být krása. Umím si představit tu vlnu euforie, na které určitě jedeš ještě dnes! :)A tvůj manžel je stejně skvělý, že tam s tebou vůbec byla a že tě podporuje! Takže mírnou unuděnost mu musíme odpustit! Ta lama má krásné odstíny, přímo "tvoje" LenkaK

    OdpovědětVymazat
  2. Vlaďko, vlněnou výstavu Ti malinko závidím, já se na ní snad nepodívám, její termín se shoduje s naším účinkováním v NZM, bylo tomu tak i předchozích letech. Chtěla bych si pohladit vlnu z lamy, měla jsem ji už v ruce, ale v době, kdy jsem ještě nebyla tak zaujatá a prostě si jí nepamatuji. A zeptám se, možná drze, kolik stojí takový česanec a kolik toho vlastně je? No, uvidím příští rok. V muzeu byla Letenská husa, pokud budeš mít chuť nakoukni: https://www.facebook.com/media/set/?set=a.735370669890924.1073741873.483927538368573&type=1
    Měj se moc pěkně, Pavla LuciUs

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavlo, už jsem k tobě nakukovala a mlsně se oblizovala nad vaším cukrovím :-) Vlnu z lamy už jsem měla možnost příst několikrát a pokaždé byla jiná. Taky je jich několik druhů. A tahle, co jsem koupila bude z těch jemných, je jak chmýří. Stojí 15 Kč 10 gramů. Koupila jsem si od každé barvy jeden česanec a pak jsem se vrátila ještě pro dva, protože kdy zase budu mít takovou příležitost.Vyšlo mě to asi na 250 Kč. Neřekla bych, že je to moc. Ale nemám srovnání.

      Vymazat
  3. Děkuji za odpověď, já jsem byla zvědavá, protože jsem vlnu z lamy zatím neviděla nikde prodávat,neuměla jsem si vůbec představit cenu a za tyhle peníze bych jí taky zkusila .... bude to určitě zážitek jí příst. Už se těším na fotky. Hezký večer, Pavla LuciUs

    OdpovědětVymazat
  4. Vlaďko ani netušíš jak ti závidím, že jsi tam mohla být.Ráno jsem zkoukla na FB fotky u Soni .... moc ráda bych to viděla na vlastní oči a nejen to, bylo by i fajn se potkat. No, snad příští rok to konečně výjde.
    Koukám, co jsi přivezla super materiálu. Lamu máš asi od Jany (Lamaja), že. Já jsem si od ní taky kupovala na Fleru a zatím ještě stále čeká na spředení. Nechala bych si líbit tu shetlandskou surovou ... doma ji mám,ale ve sterilních česancích. Hezký den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lamu mám od paní Christine Sagstetterové z farmy od Klatov. Už jsem ji viděla u nás v Borovanech, ale tehdy neměla nic na prodej. Proto jsem teď měla velkou radost. Je to neuvěřitelně hebký materiál. Už jsem předtím měla možnost příst různé druhy lamy, ale tahle je zatím nejjemnější, tak jsem zvědavá na přízi a už teď mě mrzí, že jsem škudlila a nekoupila si toho víc :-(
      Taky mě mrzí, že jsem se tam s nikým nemohla setkat. S manželem za zády to není ono, pořád beru ohled na to, že ho to moc nebaví, chvátám a nakonec z toho moc nic nemám.

      Vymazat
    2. jj, to máš pravdu, že s manželem v zádech to není ono. U nás je to podobné i když se mnou jede všude kam si zamanu, tak vím, že trpí a nesdílí se mnou moje nadšení:-D Ještě štěstí, že trpí potichu ... :-DD

      Vymazat