sobota 27. prosince 2014

Maminčin pléd

Stav zabírá místo v naší domácnosti už druhý rok. Ten loňský se mi podařilo utkat několik dárků, ale letos jsem byla mnohem produktivnější. Téměř všichni našli pod stromečkem něco utkaného. Mamka dostala pléd. Široký přes celý stav, tj. 80 cm, dlouhý dva a půl metru, utkaný z ručně spředeného merina na osnovu a z vlny kříženek, barvené loňskou sezonu různými rostlinami.



Byla to velká škola tkaní. Teprve podruhé jsem použila osnovu ze své vlastnoručně spředené vlny. Byla hodně tenká, to už pro příště vím, že nemusí být. Párkrát se mi předřela v nitěnkách, ale nevidím to jako negativní, naopak, naučila jsem se prasklou osnovní nit opravit tak, že ve tkanině to není vidět.


Na celou šířku návodu se mi také nedostávaly nitěnky, tak jsem se naučila je nahradit nitěnkami vyrobenými z nití. Vyzkoušeno. Fungovaly jako ty umělé. A tuhle dovednost jsem pak využila i při dalším tkaní. Když udělám drobnou chybu v navádění osnovy, nemusím vyvléct a znovu navléct všechno. Můžu si vyrobit náhradní nitěnku v místě, kde potřebuju (kde je chyba).

Další dobrá zkušenost - neváhala jsem pléd na závěr strčit do pračky a přeprat ho (program vlna). Barvy i pléd vydržely!


Bylo to troufalé a riskantní, napnout si hned všechny napředené nitě, téměř kilo merina, které jsem spřádala půl roku, ale nakonec jsem napráskáno nedostala. Byl to požitek. Vlněná osnova byla krásně pružná, tedy pořád stejnoměrně napnutá. Práce pěkně přibývala a nakonec mě mrzelo, že nemám více spředené vlny pro útek, protože z merinové osnovy pak ještě vznikl polštář, na který jsem použila vzorky islandské vlny (konečně našla uplatnění), a dvě šály, ale ty ukážu zase příště .