sobota 3. ledna 2015

15 metrů dlouhé šálení

šály z vlastní spředené příze - merino a kříženky

Snad už něco trochu na stavu umím a tak jsem se rozhodla pojmout letošní dárky alespoň z části samovýrobou. Že maminka touží po teplé dece jsem věděla, v tom jsem měla jasno. Prostírky a dečka jsem vyráběla loňský rok, tak ten letošní vyhrály šály.


šály z vlastního materiálu, modrá ve vzoru je barvená japonským indigem

 První dvě jsem tkala z vlastní upředené vlny. Osobně se mi líbí nejvíce, ale mládí má na věc trochu jiný pohled, tak jsem pro mladší generaci raději materiál nakoupila. Největší radost mi udělal obchod Tvořivá ovečka, když před svátky zlevnil přízi Alpaca Drops.


 Je krásně tenká, měkká a takový výběr barev, které spolu ladí! Po dlouhé době jsem nalezla komerční přírodní materiál, se kterým se nesmírně dobře tká.

ještě na stavu - první šála z alpaky

druhá šála z alpaky

 Příze držela, netrhala se a šály z ní vyšly neuvěřitelně pěkné. S přebývajícími konci příze po straně šály jsem se vypořádala drobnými střapečky. Je to uprostřed délky, tedy pod krkem.



 Obě šály měly být v modrých barvách, černá ale většinu modré hodně potlačila. U pánské šály to nevadí a já mám zas pro příště jednu zkušenost s výběrem barev. Není to jako u pletení, kde barvy sídlí vedle sebe. Tady se barvy promíchají a výsledek je úplně něco jiného, než jsem čekala.


Pořád je ještě CO se učit, ale s těmito dvěma šálami jsem už byla docela spokojená.

Vyzkoušela jsem i příze z české firmy Vlnika. Jednu akrylovou - Iris, kterou jsem vybrala kvůli zvláštním barvám, a jednu směsovou - Maggie s příměsí angory a merina.


šála z akrylové příze
 Akrylová "zlobila", trhala se, protože to je jednonitka a hodí se spíš pro nějaké nápadité pletení nebo háčkování. Barevně je ale úžasná.
osnova vycházela barevně krásně pravidelně

Ta druhá byla opět skvělá a určitě se k ní zase někdy vrátím, protože i když byla dražší, spotřebovala jsem jí neuvěřitelně málo. Zbylo ještě na rukavice i čepici.

šála ze směsové příze Maggie, fma Vlnika

melírovaná příze pomohla s barevnými efekty ve tkanině

Všechny šály jsem se snažila udělat hodně dlouhé, tkaní proto pro mě bylo trochu nudné. Po pár centimetrech už člověk umí kombinaci zvedání listů nazpaměť a pak už přijdou na řadu dlouhé metry rutiny, nic pro mě. Snažila jsem se tedy udělat každou šálu jinak, procvičit si jiné techniky. Některé jsem zvládla, ale zvláštní technika dvojitého tkaní, která se v aj nazývá deflected double, byla ještě nad moje dovednosti. Šála sice je, ale není podle mých představ, není to to, co bych si představovala. A tak právě technika dvojitého tkaní zvítězila v mém rozhodování, co se budu učit dál. Ale o tom zase příště.

A co šály? Myslím, že radost udělaly. Mně i obdarovaným. Já se posunula zase o kousek dál a obdarovaní je hned využili při procházkách nepříjemnou zimou, která se tu na pár dní ukázala.