čtvrtek 1. ledna 2015

Nový rok, jaký asi bude?


Stojím na prahu Nového roku a přemýšlím už jako mnohokrát předtím, co je přede mnou. V mnohém jsou následující roky určitě pozitivní, posouváme se stále vpřed, pokrok nezastavíš. Mě ale trápí i to negativní, které není v mých silách zastavit.
Tenhle pocit jsem dřív neznala, ale poslední roky na mě tak doléhal, až jsem si ho nakonec musela přiznat. Nesnáším Vánoce! a následující svátky. Ne pro to, čím jsou, ale pro to, co se kolem nich děje.
Nepříjemný pocit ve mně začne klíčit už dva měsíce předem. Musím vymyslet výrobky pro tři skupiny, které budu tvořit s dětmi, musím na ně sehnat materiál, musím vymyslet a připravit program, všechno dotáhnout do konce, aby se jediný den D vydařil. Tím to nekončí, protože teď si děti budou chtít také něco vyrobit domů pro sebe, budou se muset vyzdobit prostory. Do toho je třeba uklidit doma, protože ať chci nebo nechci a názor na přehnanou čistotu mohu mít libovolný, stejně se uklízet musí, nechci-li shnít ve špíně. Záměrně nemluvím o pečení cukroví, to už jsem omezila na minimum. A jak já dříve ráda pekla!

A co dárky? Ještě že je tu internet, alespoň v tomto je mi pokrok milý. Nesnáším davy. Snad jsem si i vypěstovala sociální fobii, protože ve frontě u ovoce se mi dělá mdlo a v následující frontě u váhy už můj tlak vyletěl do výšin, ve kterých by se zdravému člověku rozhodně neměl nacházet. Vydržet frontu u pokladny znamená držet se koše a neomdlít přitom. Vybírat dárky v takovýchto stavech je nemožné. Řeknete si asi, tak co tam lezeš? Zkuste ale nakoupit čerstvé potraviny v lokálním obchodě, který likviduje tvrdá ruka konkurenčních supermarketů.

Nejvíce stresující je pro mě Štědrý večer. Vydaří se? Budou všichni spokojení? Teprve když došustí poslední papíry, všechno ze mě spadne. Ale jen na chvíli.

Blíží se totiž Silvestr. Nemám nic proti oslavám, ani proti ohňostrojům. Když jsem byla malá, jezdívali jsme jednou za rok na kopec zvaný Fedrpuš. Byl odsud výborný pohled na ohňostroj v nedalekém městě. Sice to bylo při jiné oslavné příležitosti, ale nám dětem to bylo jedno. Byla to skvělá podívaná a byla by i dnes, kdyby...

Kdyby všelijaké petardy a jiné halasné podpalné "hračky" neotravovaly život už od Mikuláše. Chápu ohňostroj o půlnoci, kdy vstupujeme do nového roku. Nechápu každodenní ohňostroje i ve svátky, které se nazývají "svátky klidu".  Děti dostanou od Mikuláše petardy a chtějí si je samozřejmě někde vypráskat. Pokud možno dál od vlastního domu, u soudedů už to tak nevadí.

Šelma sedlák nedává v dnešní domě na odiv svůj majetek tím, že si nechá v hopodě zahrát nebo zaplatí rundu, ale tím, kolik peněz vypustí do povětří v podobě nejrůznějších rachejtlí. O půlnoci každý kouká na ten svůj soukromý ohňostroj, tak se to musí trochu protáhnout, nejlépe na celý den a i na ten příští.

Já z té nádhery nemám nic. Uklidňuju vystresovaného psa, který má v očích nesmírnou hrůzu a chvěje se po celém těle, ačkoliv jindy je ohromný hrdina. Doufám, že se mi vrátí kočky, které se už dva dny ani nepřišly najíst. A také myslím na všechny březí samice nedaleko od nás, jak ty to snášejí? Snad jsou zalezlé ve stáji a dodávají si odvahu jedna druhé. Pekelnému rachotu nelze utéct ani na samotě u lesa.
Když mi pak manžel ráno řekne, že našel neodpálenou rachejtli přímo vedle stáje hluboko na našem soukromém pozemku, nevím, co na to říct ani co si myslet. Je opravdu tak zábavné trápit tvory, kteří nás tak bezmezně milují a respektují? Kteří nám přináší užitek i obživu?

Nedávno jsem viděla dokument o jednom farmáři - chovateli krůt v Británii. Měsíc před Silvestrem navyká svá zvířata na hluk tím, že u nich každý den večer odpálí jednu rachejtli a chodí kolem nich a uklidňuje je. Připadalo mi to tehdy absurdní. Ale teď už tolik ne. Počítám, že příští rok budu o silvestrovské noci sedět ve stáji spolu se svými zvířaty a uklidňovat je.

Vzpomínám na své Vánoce, když jsme všichni ještě byli děti. Byly nádherné. Trávili jsme je většinou u babičky, kde se sešla celá rozvětvená rodina. Musely se kvůli tomu přidat další stoly. Naštěstí kuchyň - místo obývání - byla veliká. Nebyly to kdovíjaké hody. Pamatujete? Když se sehnalo kilo banánů a pomerančů, sem tam nějaké další exotické ovoce, které jsme si mezi sebou ještě museli rozdělit, byli jsme šťastní. Ani dárky nebyly velkolepé. Vysněná hračka nebo něco na sebe za pár korun. Největší světelný efekt zajistila zapálená prskavka nebo stromeček, který chytil od hořící svíčky z vosku. Nemám v sobě žádný pocit hořkosti z toho, že bych tehdy nějak strádala. Naopak. Na žádné z těch dávných vánočních svátků nemůžu zapomenout. A moc mi chybí. Chybí mi TY Vánoce, které jsem tak milovala. Vánoce, kdy si lidé dávali najevo radost, že jsou spolu, jiným způsobem než dnes.

Pokrok nezastavíš a to mě trochu trápí. Obávám se, že bude ještě hůř. Že se vánoční a silvestrovské šílení bude stupňovat. A já si příští rok touto dobou opět trochu oddychnu, že už to mám za sebou se slovy "Nesnáším Vánoce!".

13 komentářů:

  1. Myslím, že rozumím podporu Google Translator - nemáte rádi Vánoce a Silvestra kolem (přelomu roku) z týchž důvodů, jako jsem to udělal. Líbí se mi moc, ale přesto svým vlastním tempem, aby připravit něco na prázdniny, ale ne rychle, v lobbování mezi domovem a profesního života. Bez ohledu na zemi, máme stejné pocity, vzpomínky na dětství, a dnešní hluku a nucené může oslavy jsou stejně únavné. Copak zajímalo, co nový rok. Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, že, bohužel, čas běží, v následujících letech. Opravdu chci, aby následujících let byly lepší než ty předchozí, které vy a vaše rodina, zwierzątkom přání.
    Nechť 2015 bude dobrý rok právě!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestem bardzo zadowolony, że dwóch z nas czuje się w ten sam sposób. Dziękuję.

      Nejsem si jistá, jestli google přeložil mou odpověď správně, tak ještě jednou i česky:
      Jsem moc ráda, že to obě dvě cítíme stejně. Děkuji!

      Vymazat
  2. Krásně napsané.Souhlasím z kazdým písmenkem.Přeji pohodový rok 2015...Věra

    OdpovědětVymazat
  3. Máte velkou pravdu. Tedy já mám Vánoce ráda, ale Silvestr nesnáším. Uvědomila jsem si to teprve letos (vlastně už loni :)). S každou rachejtlí odpálenou před Silvestrem jsem ho nenáviděla ještě víc. Když se mě pak ptali, jestli se chci jít o půlnoci dívat na ohňostroj, málem jsem prskala síru. :)
    Mějte krásný nový rok, Vy i všichni Vaši čtyřnozí! :)

    OdpovědětVymazat
  4. Vlaďko, i já s tebou souhlasím v každém slově! Nesnáším nakupování dárků, nevím co komu dát aby byl spokojený a nakonec to vyřeším nákupem přes internet. I cukroví jsem letos pekla minimum a vánoční úklid vítám, donutím se uklidit to, na co během roku není čas nebo se k tomu prostě nedokopu. No a Silvestr je kapitola sama pro sebe. Do půlnoci jsem vzhůru jenom proto, abych jednou rukou hladila psa a druhou kocoura, podstrkovala jim dobroty a utěšovala, že tahle rána už určitě byla poslední. Seděla jsem u nich v kotelně do jedné v noci a dneska navečer si nějaký přistěhovalec v novostavbě dělal soukromý snad půlhodinový ohňostroj a bylo to na novo. Shrnutí? Silvestra nesnáším, Vánoce mám zatím ráda, ale musím se odpoutat od toho blázince co řádí všude kolem a možná to nebude trvat dlouho a budu taky říkat... nesnáším Vánoce.
    Je to tedy ve zdraví za námi a já ti přeji šťastný nový rok!

    OdpovědětVymazat
  5. Jeśli będzie tak piękny jak oczy Twojej psiny, to bardzo się cieszę

    OdpovědětVymazat
  6. Vladko vanoce jsou velice komercni porad jen slysis kup kup a kup jeste vic.Kdyz byly vnacata jeste mala tak jsem vanoce moc rada nemela pod stromeckem jsme si mohly otevrit hrackarnu s hrackama o ktere stejne nikdo nemel zajem.My jsme prestaly kupovat darky a zacaly davat penize at si koupi kazdy to co potrebuje .Ted kdyz uz jsou vnoucata velka a jejich rodice si konecne uvedomily ze pod stromkem nemusi byt velka kupa darku a vanoce jsou vlastne o tom z se vsichni sejdeme ve zdravi ,pobavime se a jsme spolu , letosni vanoce byly bez stresu co bylo bylo a co ne tak to take nevadilo s uklidem jsem si hlavu vubec nelamala pres okna bylo videt i kdyz nebyala vylestena a v byte take nebylo vygruntovano to delam az po svatcich. Sylvestr je pro nas jen posledni den v roce a vlastne se druhy den nic nezmenilo jenom cislo roku.U nas jsou petard zakazane leto a ohen nejde dokupy.Kdyz jsme byly pred par lety na vanoce v Moste tak jsme si rikaly ze by to take mely zakazat uz jenom proto ze lide na ulicich nechaji vsechen bordel a vubec to po sobe neuklidi.Vladko pristi vanoce si nedelej starosti kdyz tak jen ty povinne pracovni a to ostatni si uzij v klidu a pohode.

    OdpovědětVymazat
  7. Já vánoce miluji - tedy hlavně to chystání a zdobení před. Hodně dárků také kupuji na internetu, ale vybírám ze seznamu přání + nějaké překvapení a většinou se strefím. Ale snažím se, abychom šli na nějaký vánoční koncert, abychom si došli na vánoční punč, pečeme jen tolik cukroví, co zvládneme a pustíme si k tomu koledy. Prostě minimalizuji ten rušivý blázinec, který mi vadí. Silvestr je trochu horší, jedna má hafka ho přetrpí a třese se, druhé to nevadí. Ale naštěstí bydlíme ve staré zástavbě a tak tady toho práskání není tolik. Nemám ráda zimu a vánoce jsou jediné co mi v zimě dělá radost, takže já si je zkazit nenechám.

    OdpovědětVymazat
  8. Letos jsem uklízela minimálně, nepekla vůbec a nic se nestalo. Skolila mne hrozná chřipka a ještě se pak vrátila v podobě anginy, takže skoro celý prosinec v háji. Muž zase sotva leze s kolenem. Problémem se stalo starání o ovce, jejich přesun z lesa, porážka jednoho berana, poslední léčení včel. Vše jsme dělali sami a takoví polonemocní. Návštěvy jsme skoro neměli, přijedou se na nás podívat až teď, kdy už nejsme nakažliví. Kupodivu Vánoce byly v klidu. Dáváme jen maličké dárky vnoučatům (mají toho stejně moc) a přidáme obálku s penězi. Už je nám líp a jsme rádi, že jsme to v klidu užili a přežili (až na ty petardy). MarunaP

    OdpovědětVymazat
  9. Vlaďko, přeji Ti krásný rok 2015, hodně zdraví, mocmoc krásného tvoření a vůbec, úrodný rok.
    S Tvým příspěvkem souhlasím, Vánoce se staly víceméně komerční záležitostí, pro ty kdož se dají, kdo odolá a s rodinou se dohodne, má se fajn. Letos jsem měla akce až do 20. a strašně jsem si to užívala, lidi byli kupodivu milí, snad působila ta klidná atmosféra. A doma? Nějak mi to šlo samo, úklid, pečení i vaření. Snad to udělalo těšení na 1. stromeček naší vnučky .... Dárky zajistil internet a moje ruka.... širší rodina a přátelé objednávají ponožky, šály a čepice už od léta, k tomu nějaká paštika, povidla a marmeláda z naší kuchyně .... Ovšem konec roku, ten nesnáším už hodně dávno, vždy mi bylo večer smutno, jezdili jsme dlouhá léta do Prahy a koukali z výšek a dálek na ruch velkoměsta. Teď, co bydlíme na vsi, chráníme sebe a chlupáče za silnou starou zdí a chlácholíme se vzájemně, ach jo! No, líp v tomhle případě nebude, ale nedáme se! Měj se fajn a těším se na Tvoje tvoření! Pavla LuciUs

    OdpovědětVymazat
  10. Vlaďko, i já jsem psala na svém blogu něco podobného. Vše, co jsi napsala, jako by mi z duše mluvilo.Ano, pokrok dobrá, ale neomalenost a netolerance lidí, mě fakt dostávájí!!!!!!!!!My měli štědrý den až 25, protože jsem měla opět noční a chtěli jsme být všichni spolu. Náš štědrý den se povedl, i když jsem si smazala nechtě všechny fotky z lesa, kdy jsme byli na procházce, od stromku, ale budou další. Vzpomínky mi nikdo nevezme. A dárky, ty už opravdu u nás neřešíme. Bylo to pro mě vždy stejně stresující a tak jsme se domluvili, že to bude vždy jen o drobnostech a knihách. Ty u nás vždy vedou. Nehledím na to, jak to mají jiní lidé, jedu si ve svém. Tebe si osobně velmi vážím. Jsi neobyčejně šikovná i tvé farmaření. Držím Vám s manželem palce, aby se vaše stádo opět rozrostlo, každý problém, který příjde ustáli a bylo u vás pořád veselo a zdravo♥ Na podzim jsem si dělala vyvýšený záhon, který jsem viděla u tebe, tak jsem zvědavá, jak se rostlinám bude dařit. A víš co?. Přišla jsem na nový rok domů po noční a zasadila jsem si 1.1.2015 první semínka trvalek:-)))) Budu je pozorovat, budu si zapisovat, budu učit Jonáška, jak ten život vzniká od semínka..... A pokud si o mě někdo myslí, že jsem blázen, tak prosím. Jen já vím, že jsem to udělala proto, že se nehodlám zařadit do davu, který má na nový rok kocovinu a ještě přiopilý jde vypouštět ten poslední zbytek rachejtlí:-(. Tož tak. Věra

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuju vám všem za reakce na mé vánoční deprese. Potřebovala jsem se z toho prostě nějak vypsat. I z vašich komentářů, i ze svých pocitů a úvah je mi jasné, že tohle přichází s věkem. Děti vyrostly, poprvé jsme u stolu nebyli všichni, Vánoce jsme slavili natřikrát. Nejkrásnější Vánoce člověk prožívá, když je dítětem a potom, když má vlastní malé děti nebo vnoučata.

    OdpovědětVymazat
  12. tak jsem napsala dlouhý komentář a zmizel mi!
    tak stručně ještě jednou.
    chudáci zvířátka.
    ať si to uděláme tak, jak zvládneme, přeji. aby byla síla vychutnat pohodu a odpočinout si. zvládáš neskutečné množství práce!
    a vše dobré do nového roku přeji, Tobě, rodině, zvířátkům.
    kamarádko...

    OdpovědětVymazat